Varování od úřadů: Příliš mnoho taxikářů nedodržuje předpisy

Znepokojivě vysoký počet taxikářů porušuje platné předpisy – upozorňuje na to švédský Dopravní úřad. Řidiči působící u nových platformových společností, jako jsou Uber a Bolt, podvádějí výrazně více než jejich kolegové v tradičních taxislužbách.

Unavení taxikáři, kteří vyjíždějí na silnice bez dostatečného odpočinku, se stávají čím dál větším problémem. Rozsáhlá kontrolní akce Dopravního úřadu odhalila, že každý sedmý taxikář svůj odpočinek zanedbává – přičemž situace je nejhorší právě u oblíbených platformových firem.

Co se skrývá za lesklou fasádou taxislužby

Za zdánlivě hladkým provozem taxislužby se skrývá znepokojivá realita. Dopravní úřad společně s policií provedl na podzim roku 2025 takzvané kontrolní měření, jehož výsledky jsou varováním pro cestující i ostatní účastníky silničního provozu.

Nejkritičtějším nedostatkem se ukázalo nedodržování denní doby odpočinku. Pravidla jsou přitom naprosto jasná: každý řidič musí mít denně alespoň 11 hodin nepřerušeného odpočinku, aby byl způsobilý bezpečně řídit. Kontroly však ukázaly, že tuto podmínku nesplňovalo celých 15 procent řidičů.

– Pouze v 85 procentech kontrol jsme mohli potvrdit, že řidič absolvoval denní odpočinek v délce 11 hodin nebo déle. Tato pravidla existují proto, aby řidiči nepracovali nad rámec svých fyzických možností – je to zásadní jak pro férovou hospodářskou soutěž, tak pro bezpečnost silničního provozu, uvedl Fredrik Lorenz, inspektor Dopravního úřadu.

Problémy s evidencí pracovní doby

Kromě nedostatečného odpočinku se ukázalo, že řidiči hrubě zanedbávají vedení povinné osobní pracovní knihy. Každý pátý řidič – tedy celých 20 procent – měl v dokumentaci své pracovní doby závažné nedostatky. To kontrolním orgánům výrazně ztěžuje možnost zjistit, kolik hodin skutečně strávili za volantem.

Platformoví řidiči dopadli podstatně hůře

Kontrolní akce zároveň odhalila zřetelnou propast uvnitř celého odvětví. Řidiči pracující prostřednictvím digitálních platformových společností, jako jsou Uber a Bolt, mají s dodržováním předpisů výrazně větší problémy než řidiči tradičních taxislužeb.

• U tradiční taxislužby proběhlo 62 procent kontrol zcela bez závad.
• U platformových společností prošlo bez jakékoli výtky jen 51 procent kontrol.

Podvody s taxametrem přitom odhalila policie výhradně u platformových společností. Celkově bylo 60 procent všech taxikontrol zcela bez závad – a tato hodnota se oproti předchozímu měření zhoršila. Přestože většina řidičů nemá problémy s řidičským průkazem, povolením k provozu ani s informacemi o cenách, celkové hodnocení odvětví táhnou dolů právě drobné kumulující se nedostatky a nedostatečný odpočinek.

Přehled klíčových zjištění z kontrolní akce

• Denní odpočinek: 15 % řidičů nesplňovalo požadavek alespoň 11 hodin odpočinku za den.
• Pracovní kniha: 20 % řidičů mělo nedostatky v osobní evidenci pracovní doby.
• Platformoví řidiči: Výrazně nižší míra dodržování předpisů – 49 % mělo alespoň jednu závadu.
• Účel měření: Kontrolní akce se provádí každé tři roky s cílem zajistit férovou hospodářskou soutěž a bezpečný provoz na silnicích.

Cortenová ocel v zahradě: trend, který mění vzhled trávníků

Možná jste si toho všimli u sousedů nebo na zahradnických fotkách – rezavě hnědé kovové obrubníky lemující dokonale rovné okraje trávníku. Nejde o náhodu ani o zapomenuté železo. Je to cortenová ocel a zahradníci po ní přímo šílí.

Ale proč zrovna tento materiál? Co ho dělá tak výjimečným oproti klasickým plastovým nebo betonovým obrubníkům?

Co vlastně cortenová ocel je?

Cortenová ocel je speciální slitina, která na svém povrchu záměrně vytváří vrstvu rzi. Jenže tahle rez není problém – je to řešení. Tato ochranná patina totiž brání dalšímu prorezavění materiálu do hloubky.

Materiál byl původně vyvinut pro průmyslové účely, například pro mosty a železniční vagóny. Dnes ho ale zahradní architekti a nadšení zahrádkáři objevili jako esteticky i funkčně výjimečný prvek pro venkovní úpravy.

Hlavní důvody, proč zahradníci corten milují

1. Vzhled, který dozrává s časem

Čerstvě instalovaná cortenová obruba má šedostříbrný nádech. Postupně však přechází do teplých rezavě hnědých a oranžových tónů, které krásně ladí s přírodními materiály, dřevem i zelení. Zahrada tak působí přirozeně a zároveň moderně.

Tento živý, proměnlivý vzhled je něco, co plast ani beton nikdy nenabídnou.

2. Mimořádná trvanlivost bez údržby

Jakmile se na povrchu cortenové oceli vytvoří stabilní patina, materiál nevyžaduje žádné nátěry, ošetření ani speciální péči. Při správné instalaci vydrží desítky let – a přitom vypadá rok od roku lépe.

Pro zahradníky, kteří nechtějí trávit víkendy opravováním obrubníků, je to jasná volba.

3. Přesné oddělení trávníku od záhonů

Tenké kovové pásy z cortenové oceli umožňují vytvořit ostré, čisté linie mezi trávníkem a záhony. Tráva neprorůstá do záhonů, hlína se nevysypává na trávník a sekání je najednou mnohem jednodušší.

Výsledek? Zahrada, která vypadá upraveně i bez každodenní péče.

4. Flexibilita tvarování

Cortenové pásy lze ohne do oblouků, křivek i složitých geometrických tvarů. Organické linie záhonů, které by s betonovými obrubníky byly noční můrou, jsou s cortenem hračkou.

Na co si dát pozor při instalaci

Cortenová ocel má jednu vlastnost, na kterou nesmíte zapomenout: v prvních měsících po instalaci může rzi odkapávat na okolní plochy – terasu, dlažbu nebo chodník. Tyto skvrny se obtížně odstraňují.

Důležité je proto dobře naplánovat umístění a ideálně chránit přilehlé povrchy, dokud se patina plně nestabilizuje. Po ustálení už k žádnému dalšímu zbarvování okolí nedochází.

Tloušťka materiálu rozhoduje

Pro zahradní obrubníky se nejčastěji používají pásy o tloušťce 2 až 3 milimetry. Tenčí materiál je sice levnější, ale může se časem deformovat, zejména v místech, kde na něj tlačí kořeny nebo zmrzlá půda.

Hodí se cortenová ocel do každé zahrady?

Tento materiál přirozeně sedí do moderních minimalistických zahrad, ale překvapivě dobře vypadá i v rustikálním nebo přírodním stylu. Rezavě hnědá patina evokuje podzimní listí a zemité tóny, takže působí organicky téměř v každém prostředí.

Méně vhodný je naopak do zahrad s výrazně světlou dlažbou nebo světlými fasádami v těsné blízkosti, kde by hrozilo riziko rezavých skvrn.

Cortenová obruba vs. klasické alternativy

• Plast: levnější, ale křehký, časem bělá a praská
• Beton: odolný, ale těžko tvarovatelný a esteticky omezený
• Pozinkovaný plech: odolnější než plast, ale vizuálně nezajímavý
• Cortenová ocel: vyšší pořizovací cena, ale dlouhá životnost, nulová údržba a unikátní vzhled

Závěr: investice, která se vrátí

Cortenová ocel není jen módní výstřelek. Je to promyšlené řešení pro zahradníky, kteří chtějí krásnou a funkční zahradu bez neustálé údržby. Počáteční investice je sice vyšší než u plastových alternativ, ale materiál, který vydrží desetiletí a přitom nepotřebuje žádnou péči, se dlouhodobě vyplatí.

Pokud hledáte způsob, jak dát svému trávníku čistý, moderní a přitom přirozený vzhled, cortenová obruba je volba, která stojí za zvážení.

Jízda s nevhodnými pneumatikami skončila násilným řetězovým střetem

Cesta autem s nesprávnými pneumatikami vyústila v dramatickou sérii srážek. Muž kolem 45 let nyní čelí trestnímu obvinění v souvislosti s touto nehodou.

Co se přesně stalo?

Incident se odehrál ve Skåne v listopadu loňského roku. Podle obžaloby řídil dotyčný muž vozidlo obuté na opotřebovaných letních pneumatikách v oblasti Östra Göinge – přestože silnice byly v zimním stavu. Když doprava před ním začala brzdit, nedokázal včas zastavit.

Auto narazilo přímo do vozidla jedoucího před ním. Poté muž ztratil kontrolu nad vozem, dostal smyk a skončil v protisměru.

Čelní srážka s kamionem a obžaloba

Tam cesta skončila čelním střetem s nákladním autem s přívěsem. Státní zástupce se nyní domnívá, že způsob jízdy byl natolik nebezpečný, že muže viní z nedbalosti v silničním provozu. Zásadní otázkou případu nejsou jen samotné nárazy, ale především to, jaké pneumatiky měl automobil nasazeny.

Ve Švédsku platí jasná pravidla týkající se pneumatik – jde však o detail, který mnoho řidičů přehlíží. Zimní pneumatiky jsou povinné od 1. prosince do 31. března. Ale také tehdy, když panují zimní podmínky na vozovce – bez ohledu na konkrétní datum. To znamená, že letní pneumatiky jsou za takových podmínek zakázány.

Jak z prostého brzdění vznikla hromadná nehoda?

V tomto konkrétním případě pneumatiky vůbec nepřilnuly k vozovce. To, co začalo jako běžné zabrzdění, se bleskově změnilo v řetězový střet několika vozidel. Opotřebované letní pneumatiky na zledovatělé silnici zkrátka nenabídly ani nejmenší šanci zastavit včas.

Případ názorně ukazuje, jak fatální důsledky může mít zdánlivě malá nepozornost při výběru pneumatik. Pravidla existují z dobrého důvodu – a ignorování zimních podmínek může ohrozit životy mnoha lidí najednou.

Co si z toho vzít?

• Zimní pneumatiky jsou ve Švédsku povinné od 1. prosince do 31. března.
• Povinnost platí i mimo toto období – kdykoli jsou na silnici zimní podmínky.
• Opotřebované pneumatiky výrazně prodlužují brzdnou dráhu, zejména na sněhu a ledu.
• Nedodržení pravidel může vést nejen k pokutě, ale také k trestnímu stíhání za nedbalost.

Majitelé aut nemají právo si stěžovat na ceny pohonných hmot

Vlastníci vozidel si nemohou stěžovat na ceny pohonných hmot. Lidé měli přejít na elektromobily ještě před tím, než nastala krize.
– Na lidi, kteří nerozumí situaci, se člověk nemůže zlobit, říká oborový odborník Ronny Svensson ze společnosti Ynnor AB.

Podle něj nemáme žádné právo naříkat nad cenami pohonných hmot. Řešení bylo celou dobu přímo před našima očima. Elektromobily, které vůbec nezávisí na fosilních palivech.

61 000 elektromobilů vyvezeno ze Švédska

– Od prvního ledna 2023 jsme vyvezli 61 000 kvalitních ojetých elektromobilů. Kdyby si je lidé tehdy koupili, dnešní ceny pohonných hmot by pro ně nepředstavovaly takový problém, říká Ronny Svensson, konzultant a poradce pro nákup vozidel ve společnosti Ynnor AB.

Švédové se elektromobilům vyhýbali. Místo toho dál jezdili se svými vozy na fosilní paliva. Elektromobily přitom putovaly na export do jiných zemí EU.

– A teď si lidé stěžují, že palivo je příliš drahé, a požadují po politicích snížení daní.

Obchodníci s auty se obrátili na zahraniční trhy

Autodealerům zůstávaly velké zásoby ojetých elektromobilů. Šlo o vozidla, která firmy vrátily po skončení leasingu. Jenže doma je nikdo nekupoval. Obchodníci se proto rozhlédli za hranice Švédska. V sousedních zemích se našli zájemci, a tak Švédové propásli příležitost pořídit si kvalitní a cenově dostupné automobily nezávislé na nepředvídatelné ropě.

– Lidé promeškali šanci koupit jeden z těch 61 000 elektromobilů, protože nedokázali správně počítat, říká Svensson.

Státní dotace nepomohly nastartovat prodej

Dříve existovaly výhodné slevy na elektromobily. Stát následně tuto politiku změnil a subvencuje nyní nízkopříjmové domácnosti ve venkovských oblastech s nadějí, že přejdou na elektromobily.

Přesto zůstalo mnoho elektromobilů neprodaných a posléze bylo vyvezeno do zahraničí.

– Stát elektromobily velmi výrazně dotoval, protože se prodej jen těžko rozjížděl. Cítím upřímnou lítost nad všemi, kdo tehdy tuto příležitost nevyužili, dodává Svensson.

Letní dovolená v ohrožení kvůli zdražení paliv

Pro mnoho Švédů visí letošní léto na vlásku. Nedostatek pohonných hmot komplikuje plánování dovolené. Vysoké ceny benzinu a nafty navíc silně zatěžují rodinné rozpočty vyhrazené na prázdniny.

– Na lidi, kteří prostě nerozumí situaci, se zlobit nelze. Spíš je mi jich líto, když dojde na nedostatek paliva, ceny vyletí nahoru a oni nemohou odjet na dovolenou, uzavírá Ronny Svensson.

Švédsko zpřísňuje cestování se zvířaty – kvůli vzteklině

Švédsko zavádí nová pravidla pro cestování s domácími mazlíčky po Evropě. Důvod je vážný – ochrana země před vzteklinou, která se v posledních letech šíří ve východní Evropě.

Jordbruksverket, švédský úřad pro zemědělství, dostává každý den dotazy od lidí, kteří chtějí vědět, co vlastně platí. Zvláště teď, kdy se blíží prázdninová sezona.

– Lidé se ozývají neustále. Hodně z nich chce cestovat se svými psy nebo kočkami. Ale také s morčaty, ptáky, hady a fretkami, říká Eva Masthagen, úřednice pro ochranu před nákazami na Jordbruksverket.

Proč vznikla tato nová pravidla?

Příčinou zpřísnění je konkrétní případ ze začátku roku – v Německu uhynul pes, u kterého veterináři rychle zjistili, že byl pašován z východní Evropy a byl nakažen vzteklinou. Řada zemí západní Evropy na to reagovala zpřísněním hraničních kontrol.

Ve východní Evropě došlo v průběhu dvacátých let 21. století k několika ohniskům vztekliny. Švédsko naopak tuto nemoc prakticky vymýtilo, a proto chce zabránit jejímu opětovnému zavlečení za každou cenu.

Co konkrétně nová pravidla říkají?

Platí jasné limity. Do jednoho auta lze vzít nejvýše dva psy a tři kočky. Pokud cestuje skupina se více zvířaty, musí mít speciální veterinární osvědčení o zdravotním stavu.

Stejná pravidla platí i pro fretky, které se staly stále oblíbenějšími domácími mazlíčky. Jordbruksverket navíc upozornil, že fretky mohou být při nákaze vzteklinou velmi účinnými přenašeči.

Cestovní pas a čip jsou povinností

Každé zvíře, které vycestuje za hranice, musí mít platný cestovní pas – stejně jako jeho majitel. Kromě toho musí být každé zvíře označeno mikročipem, aby bylo možné ověřit jeho totožnost a dohledat ho v případě problémů.

Jde o opatření, která dohromady vytvářejí spolehlivou bariéru proti šíření nebezpečných nákaz přes státní hranice.

Ilegální dovoz jako hlavní riziko

Jordbruksverket obdržel od vlády mandát dohlížet na dodržování nových zákonů. Nelegální přesuny zvířat – zejména psů – z Ruska a východní Evropy jsou podle úřadu jedním z nejčastějších způsobů, jak se nemoci šíří přes hranice.

Pokud pravidla porušíte, hrozí vám zadržení přímo na hraničním přechodu. Platí to i pro kočky – nedodržení podmínek může znamenat konec cesty dřív, než skutečně začne.

Tavolník svatební kytice – zmatek v názvech

Pokud jde o tavolníky, většina z nás dobře zná Spiraea japonica. Stačí se projet po jakémkoliv sídlišti nebo zajít do zahradnictví a najdete ho na každém kroku. Jenže vedle tohoto oblíbeného keře existuje jedna skutečně oslnivá alternativa – tavolník zvaný svatební kytice. A ten japonský se s ním nemůže rovnat.

Pokud ho máte na zahradě, víte přesně, o čem mluvíme. Ale je tu několik věcí, které byste o této rostlině měli vědět – ať už ji pěstujete, nebo teprve plánujete pořídit. Začneme hned tou nejzásadnější: je váš tavolník skutečně tavolník svatební kytice, nebo jde o podvodníka?

1. Záměna názvů tavolníku svatební kytice

Připravte se na trochu nepříjemné zjištění. Ta rostlina plná bílých květů, které pokládáte za tavolník svatební kytice, nemusí být to, za co ji považujete. Pod tímto názvem se totiž skrývají dvě různé rostliny. Jedna je původní, staromódní odrůda zobrazená v celém tomto článku, druhá je populární hybrid. Většina zahradnictví přitom označuje obě rostliny stejným názvem, což situaci dále komplikuje.

Naštěstí je rozlišit poměrně snadné.

S. prunifolia 'Plena'

Tohle je ta pravá, staromódní odrůda s krásně splývavým, vodopádovým způsobem růstu. Její kvítky jsou drobounké – jen asi 1 cm – bílé a plnokvěté. Připomínají malé růžové knoflíčky rostoucí ve svazcích po 3 až 6 kusech podél stonku, přičemž pod nimi vyrůstají oválné listy. Tyto rostliny se dožívají neuvěřitelného věku – některé exempláře jsou staré více než sto let. Obvykle dorůstají výšky i šířky přibližně 120–180 cm.

S. x Vanhouttei

Tento hybrid se v zahradnictvích prodává pod názvem tavolník svatební kytice, ale správně by se měl jmenovat tavolník Vanhouttův. Svým vzhledem připomíná spíše běžnou Spiraea japonica. Jeho květy jsou ploché bílé pětilístky sdružené do chocholíků – trochu jako drobné heřmánky. Roste jako zaoblený keř a může dorůst výšky až 240–300 cm.

Oba keře nesou totožný lidový název, přestože jde o odlišné druhy. Na tom by příliš nezáleželo – pokud si ale jdete koupit konkrétní druh, vždy si ověřte latinský název nebo se podívejte na tvar květů.

2. Včelám z tohoto keře nic nekyne

Tavolník Spiraea prunifolia je plnokvětá odrůda – přípona 'plena' ostatně napovídá, že má navíc okvětní lístky, díky nimž každý kvítek vypadá plněji a připomíná miniaturní růži. Jenže právě proto je pro opylovače prakticky bezcenný.

Okrasné rostliny záměrně šlechtěné k plnokvětosti ztěžují nebo zcela znemožňují opylovačům přístup k nektariím – pokud vůbec nějaká mají. Při šlechtění plnokvětých forem totiž tyčinky a pestíky bývají nahrazeny dalšími okvětními lístky, takže rostlina je v podstatě sterilní.

Zajímavé přitom je, že S. prunifolia nebyla na plnokvětost uměle vyšlechtěna – základní druh je přirozeně plnokvětý. Odrůda 'plena' má jednoduše ještě více okvětních lístků. Pokud tedy chcete podpořit místní opylovače, tento keř vám nepomůže – a to je naprosto v pořádku, ne každá zahradní rostlina musí sloužit včelám. Naopak tavolník Vanhouttův s jednoduchými kvítky opylovače ochotně přivítá.

3. Kdy a jak řezat je zásadní otázka

Jak S. prunifolia 'Plena', tak S. x vanhouttei kvetou na loňském dřevě. To znamená, že pupeny na příští rok se tvoří již v létě předchozí sezóny. Chcete-li keř zastřihnout, udělejte to bezprostředně po odkvětu – máte na to přibližně dva týdny. Poté začíná rostlina zakládat pupeny na příští jaro a každý pozdější řez o ně připraví.

U tavolníku svatební kytice byste se navíc s řezem neměli příliš unáhlit.

Oba druhy mají přirozený, fontánový tvar větví, které se obloukovitě sklánějí k zemi. Právě tahle organická, elegantní forma je dělá tak krásnými. Pokud keř ostře zastřihnete do standardního tvaru, přijdete o jeho největší kouzlo.

Pokud přece jen řezáte, omezte se na zkrácení větví dotýkajících se země a odstranění starých výhonů ze středu keře – ty odřízněte až u země, aby koruna zůstala otevřená. S. prunifolia tvoří poměrně dost kořenových výmladků, takže každoroční nový přírus u země budete muset průběžně odstraňovat, chcete-li udržet keř v daném prostoru.

4. Hledáte živý plot? Zkuste tavolník svatební kytice

Tavolník svatební kytice je vynikající volbou pro živý plot. Na jaře ohromí nádherným kvetením, po zbytek sezóny okouzluje sytě zeleným listím. Na podzim se listy zbarvují do teplých oranžových tónů s lehkým fialovým nádechem.

Tavolník svatební kytice je navíc mimořádně nenáročný a vydrží prakticky věčně.

Snáší sucho, trpí jen velmi málo škůdci a hnojení potřebuje jen minimálně nebo vůbec. Hledáte-li přirozenou záclonu zajišťující soukromí, sáhněte po tavolníku Vanhouttově – jeho větší vzrůst vytvoří hustou zelenou stěnu tlumící hluk i zvědavé pohledy. Pro nižší ohraničení záhonu se hodí spíše S. prunifolia 'Plena'. Oba druhy tvoří krásný a snadno udržovatelný živý plot.

5. Vezměte tavolník dovnitř

Tavolník svatební kytice je jedním z nejdříve kvetoucích keřů celé jara – v mé zahradě ho předbíhá snad jen zlatice. A bylo by škoda nechávat tuto nádheru jen za oknem. Tavolník totiž patří mezi nejefektnější řezané květiny vůbec.

Vysoké větvičky posázené drobnými bílými kvítky tvoří skutečně dramatické aranžmá přesně v době, kdy jaro teprve propuká. Bílé květy vyniknou zejména na tmavém pozadí – u dřevěného nábytku nebo tmavě malovaných stěn. Jsou také skvělým doplněkem výrazně barevných váz, protože jejich bělost vazu přímo zvýrazňuje.

Pro plný, velkolepý buket nastříhejte 15 až 25 stonků. Zvolte vázu s relativně úzkým hrdlem, které stonky přidrží ve vzpřímené poloze – případně je lehce svažte gumičkou. Každý stonek přistřihněte šikmo pod úhlem 45°. Spodní část stonku olistěte a odstraňte z ní kvítky, aby pod vodou zůstalo jen holé dřevo.

Pokud budete vodu vyměňovat každý den nebo obden, buket vám vydrží týden i déle.

Jak kvítky stárnou, začnou opadávat drobné bílé okvětní lístky. Dají se snadno vysát nebo jednoduše smést. Mně osobně se to líbí – připomíná to přírodní konfety. Až aranžmá doslouží, raději ho vyhoďte ještě před tím, než se z vázy začne sypat přímo na podlahu.

Čerstvé květiny z vlastní zahrady jsou v domácnosti nenahraditelné. A tento jarní buket je jedním z těch, na který se každý rok těším nejvíc.

Povinné helmy pro cyklisty všech věkových kategorií – organizace NTF tlačí na změnu zákona

Více než polovina Švédů ignoruje ochranu, která jim může zachránit život. Národní sdružení pro podporu bezpečnosti silničního provozu (NTF) nyní požaduje zákonnou povinnost nosit cyklistickou helmu – a to pro každého, bez ohledu na věk.

Přestože osm z deseti Švédů považuje cyklistickou helmu za důležitou, nadpoloviční většina ji přesto nechává doma. NTF proto volá po zásadní legislativní změně: zákonná povinnost by se měla vztahovat na všechny cyklisty i uživatele elektrických koloběžek bez jakéhokoli věkového omezení. V současnosti ukládá švédský zákon povinnost nosit helmu pouze dětem do 15 let. Pro dospělé je to stále dobrovolné.

Alarmující čísla z nového průzkumu

NTF patří mezi ty, kteří chtějí vidět jednotný zákon pro všechny. Impulsem je nová studie odhalující znepokojivě nízkou míru používání helem – přestože povědomí o rizicích je vysoké. Průzkum mezi 1 300 respondenty ve věku 18 až 65 let mluví naprosto jasně.

Mezi běžnými cyklisty nosí helmu vždy nebo často pouhých 45 procent dotázaných. U uživatelů elektrických koloběžek jsou čísla ještě horší – tam dosahuje tento podíl pouze 35 procent.

Přitom 79 procent cyklistů a 73 procent uživatelů koloběžek výslovně uvádí, že helmu považují za důležitou.
– Existuje zřetelná propast mezi tím, co lidé říkají, a tím, jak se skutečně chovají. To zároveň znamená obrovský potenciál pro zvýšení míry používání helem, říká Cecilia Friis, projektová manažerka NTF.

Proč lidé ochranu odmítají?

Podle průzkumu stojí za tímto chováním především praktické překážky a zažité návyky. Nejčastější důvody jsou následující:

• Helmu vůbec nevlastní: 41 procent těch, kdo helmu nenosí, ji jednoduše nemá.
• Nepohodlí a nepraktičnost: Mnoho lidí považuje helmu za obtěžující přídavek, který musí nosit s sebou i po sesednutí z kola.
• Vzhled: Mezi odpověďmi zaznělo také to, že helma vypadá „ošklivě" nebo kazí účes.

Mnozí se rovněž uklidňují falešným pocitem bezpečí. Každý pátý respondent uvedl, že na helmu prostě „nemyslí", nebo že jezdí jen krátké vzdálenosti, a riziko proto považuje za zanedbatelné.

Zákon jako nejúčinnější nástroj změny

Aby se tento trend otočil, vidí NTF v legislativě jeden z nejsilnějších nástrojů. Celých 34 procent respondentů uvedlo, že by je zákonná povinnost přiměla nosit helmu častěji. To je výrazně silnější motivace, než kdyby například zpozorovali hustší provoz nebo se dozvěděli o nehodě někoho blízkého.

– Výzkumy ukazují, že helma je ze všech ochranných opatření pro cyklisty jednoznačně nejúčinnější. Poranění hlavy jsou navíc nejčastějším závažným následkem nehod na kole i elektrické koloběžce, dodává Cecilia Friis.

Národní kampaň pro bezpečnější cyklistiku

V letech 2026 a 2027 probíhá celonárodní iniciativa zaměřená na zvýšení používání cyklistických helem. Cílem projektu je normalizovat nošení helmy a motivovat obce i firmy, aby společně usilovali o bezpečnější dopravní prostředí.

Pro NTF je ale cíl naprosto jasný: bez zákona se životy zachránit nepodaří.
– NTF se domnívá, že by měl být zaveden zákon o cyklistické helmě, který se bude vztahovat na všechny cyklisty a uživatele elektrických koloběžek, bez ohledu na věk, říká Emelie Hedberg, vedoucí komunikace NTF.

Fakta: Používání helem ve Švédsku (věk 18–65 let)

• Vždy nebo často nosí helmu (kolo): 45 %
• Vždy nebo často nosí helmu (elektrická koloběžka): 35 %
• Nejčastější důvod nošení: Bezpečnost a pocit jistoty (71 %)
• Největší překážky: Helmu nevlastní (41 %), helma je považována za nepraktickou (31 %)

Parkovací pokuta od souseda? Ano, za určitých podmínek je to zcela legální

Věděli jste, že můžete svým sousedům vystavit parkovací pokutu přímo vy sami? Rychlý způsob, jak zničit sousedské vztahy – ale zákon to za splnění podmínek dovoluje.

„Podle platné legislativy má vlastník pozemku primární právo vystavovat kontrolní poplatek," vysvětluje expert na parkování Stefan Wahlberg. Jenže aby bylo vše v souladu se zákonem, musí být splněny konkrétní podmínky.

Problém, který trápí tisíce majitelů pozemků

Situace, kdy soused zaparkuje auto na cizí zahradě nebo příjezdové cestě, není v praxi žádnou vzácností. Mnohdy to vede k napjatým výměnám slov a tiché válce za kuchyňskými záclonami. Pokud chcete konflikt dotáhnout do krajnosti a skutečně souseda pokutovat, musíte nejprve podniknout jeden zásadní krok.

„Musíte si sami pořídit dopravní značky. Existují firmy, které je dodávají. Zákon totiž výslovně vyžaduje, aby byly podmínky nebo zákaz parkování označeny dopravními značkami podle příslušného nařízení o dopravním značení," upřesňuje Wahlberg.

Co musí parkovací pokuta obsahovat?

Nepotřebujete žádné speciální vybavení, jaké mají profesionální parkovaší inspektoři. Postačí faktura řádně přilepená na čelní sklo vozidla – to zákon i pravidla parkovacího odvětví striktně vyžadují. Dokonce i přesto, že některé parkovací společnosti tento postup ignorují a jsou za to pod drobnohledem úřadů.

„Na formální podobu kontrolního poplatku nejsou kladeny zvláštní požadavky, nicméně měl by obsahovat informaci o tom, že jde o kontrolní poplatek podle zákona o kontrolním poplatku za neoprávněné parkování, způsob úhrady, identifikaci osoby, která poplatek vystavila – tedy vlastníka pozemku – a kontaktní údaje," říká Wahlberg.

Žádné oprávnění ani povolení nepotřebujete

Jakmile si pořídíte značky a dáte sousedům jasně najevo, že to myslíte vážně, můžete se pustit do role soukromého parkovacího inspektora na vlastním pozemku. Pokud soused odmítne pokutu zaplatit, máte možnost věc předat inkasní agentuře.

„Vlastník pozemku smí kontrolní poplatky vystavovat sám a standardním způsobem je připevnit na vozidlo. K tomu nepotřebuje žádné zvláštní oprávnění ani povolení od jakéhokoli úřadu," potvrzuje Stefan Wahlberg.

Jaká je maximální výše pokuty?

Nemůžete si ovšem stanovit libovolnou částku. Výše poplatku musí odpovídat komunálním sazbám a podléhá zákonným omezením.

„Absolutní horní hranici stanoví vláda – maximálně 1 300 korun a minimálně 75 korun. Obce mohou výši pokuty za špatné parkování určit až do tohoto maxima. Různé typy přestupků přitom mívají různé sazby. Kontrolní poplatky nesmí příslušnou sazbu za daný přestupek překročit," vysvětluje Louise Bill, výkonná ředitelka oborové asociace parkovacích společností Svepark.

Krok za krokem: Jak legálně udělit pokutu sousedovi

• Pořiďte si dopravní značky – zákaz parkování musí být jasně označen podle platného nařízení o dopravním značení.
• Připravte fakturu – musí obsahovat označení kontrolního poplatku, způsob platby a vaše kontaktní údaje.
• Přilepte ji na čelní sklo – to je zákonný i odvětvový standard pro doručení pokut.
• Dodržte výši poplatku – pohybuje se v rozmezí 75 až 1 300 korun podle typu přestupku.
• Při neplacení předejte věc inkasní agentuře – ta pohledávku vymáhá standardním postupem.

Připravte se na důsledky pro sousedské vztahy

Celý postup je technicky vzato legální a nevyžaduje žádné úřední schválení. Zákon je na vaší straně – pokud ovšem správně označíte pozemek a budete se řídit stanovenými pravidly. Reálnou otázkou ale zůstává něco jiného: přežijí vaše sousedské vztahy první pokutový lístek za čelním sklem?

Než sáhnete po razítku a faktuře, zvažte, zda by přátelský rozhovor přes plot nepřinesl stejný výsledek – bez právních formalit a bez trvalého ochlazení vzájemných vztahů.

Vaše vlastní brzdy mohou zničit lak auta

Málokdo tuší, že brzdy v jeho vlastním autě mohou postupně devastovat lak karoserie. Dobrou zprávou ale je, že pokud to zachytíte včas, situace se dá zachránit.

Ve videu, které vzbudilo velkou pozornost, odborníci na péči o vozidla předvedli Audi RS6 s karoserií pokrytou mikroskopickými železnými částicemi. Ty nepocházejí z vozovky — jsou produktem samotných brzd auta. Drobné kovové úlomky se při brzdění rozlétají do okolí a zarývají se přímo do laku.

– Majitel tohoto auta jezdil s úplně opotřebovanými brzdovými destičkami. Po celé karoserii se rozletělo obrovské množství železných částic a seděly tam pevně jako skála, vysvětluje odborník ve videu.

Běžné mytí nestačí — problém jde hlouběji

Tohle není něco, co by zmizelo při obyčejném mytí nebo odmašťování. Časem se částice do povrchu doslova vypálí a začnou rezivět. Zarývají se do laku a k jejich odstranění je nutný speciální přípravek.

– Tohle běžným odmašťovačem nedostanete pryč, zaznělo ve videu jednoznačně.

Speciální přípravek na letící rez zachraňuje lak

K odstranění těchto částic — odborně označovaných jako létající rez — byl použit specializovaný chemický přípravek. Jak přípravek reaguje s kovem a začíná ho rozkládat, je vidět pouhým okem. Výsledek byl působivý: po opláchnutí se Audi RS6 lesklo jako nové.

– Podívejte se, jak skvěle to dopadlo!

Škody mohou být trvalé, varují odborníci

Největší varování ale nespočívá v samotném čištění, nýbrž v tom, co se stane, pokud neděláte vůbec nic. Redakce se zeptala odborníků na péči o vozy, zda mohou být škody nakonec nevratné.

– Samozřejmě, že to může způsobit pořádnou škodu, když to prostě necháte být, odpověděl Tobias Ericsson, odborník na péči o vozidla.

V takovém případě nestačí ani důkladné čištění a v nejhorším scénáři může dojít na kompletní přelakování. Jakmile totiž částice začnou rezivět, pracují se postupně hlouběji do struktury laku a způsobují poškození, která se nedají jednoduše umýt.

Co si z toho odnést?

• Opotřebované brzdové destičky rozmetávají železné částice po celé karoserii.
• Tyto částice se zarývají do laku a nedají se odstranit běžným mytím.
• Časem začnou rezivět a mohou způsobit trvalé poškození.
• Speciální přípravky na létající rez dokážou problém vyřešit, pokud zakročíte včas.
• Ignorování problému může vyústit až v nákladné přelakování celého auta.

Pravidelná kontrola stavu brzdových destiček tak není jen otázkou bezpečnosti — je to zároveň ochrana hodnoty vašeho vozu.

Tato chyba s pneumatikami vás vyjde nejdráže

Existuje jedna konkrétní chyba týkající se pneumatik, která přijde řidiče ze všech nejdráže. Hrozí za ni nejvyšší pokuta podle dopravního předpisu a okamžitý zákaz další jízdy.

„Když se podíváme na výši sankce, je jasné, proč zákonodárci k tomuto přestupku přistupují takto přísně," říká Björn Thunblad, regionální koordinátor dopravní policie pro východní oblast.

Zapomenout přezout? To vás tolik nestojí

Pokud zapomenete včas přezout ze zimních na letní pneumatiky, pokuta činí pouhých 500 korun. Navíc policie v různých částech země k tomuto méně závažnému přestupku přistupuje poměrně benevolentně.

„Když se někdo zpozdí o pár dní, lze ho jen upozornit. Jenže pokud uplynuly týdny, to už je jiná situace," vysvětluje dopravní policista Joakim Abrahamsson.

Poškozené pneumatiky – nejzávažnější přestupek

Jízda s poškozenými pneumatikami je z hlediska dopravního zákona absolutně nejhorším prohřeškem. Za něj hrozí nejvyšší možná peněžitá pokuta – 3 000 korun. A to není vše: řidič nesmí v jízdě pokračovat.

„Zpravidla následuje zákaz jízdy přímo na místě. Pokud je vidět výztuž pneumatiky, hrozí výbuch a k tomu se přidají citelné pokuty," upozorňuje Joakim, dopravní policista z Göteborgu.

Proč zákon bere poškozené pneumatiky tak vážně

Zákonodárci vnímají jízdu s poškozenými pneumatikami jako podstatně závažnější přestupek než pouhé opožděné přezouvání. Jde totiž přímo o bezpečnost silničního provozu.

„S tím musím souhlasit. Není přitom výjimkou, že lidé v některých regionech přezouvají pozdě, protože v místě jejich cesty panují zimní podmínky," doplňuje Björn Thunblad.

Co se stane, když vás policie zastaví s poškozenými pneumatikami

Pokud policie odstaví vozidlo s poškozenými pneumatikami, řidič jednoduše nemůže dál. Nezbývá než zavolat pomoc. Vůz musí dostat nové, homologované pneumatiky a projít technickou prohlídkou, teprve pak smí vyjet na silnici.

„Buď necháte auto odtáhnout, nebo vyměníte pneumatiky přímo na místě. Pokračovat v jízdě je zakázáno," zdůrazňuje dopravní policista Joakim z Göteborgu.

Nezůstávejte na zimních pneumatikách příliš dlouho

Dopravní policie důrazně nedoporučuje jezdit se zimními pneumatikami na letních silnicích. Přesto je výbuch pneumatiky za jízdy něco nesrovnatelně nebezpečnějšího.

„Zimní pneumatika samozřejmě není vhodná pro suchý asfalt při vyšších teplotách. Ale když vám za jízdy pneumatika exploduje, může to mít katastrofální následky," varuje Björn Thunblad.

Poškození pneumatik snadno přehlédnete

Závady na pneumatikách se dají snadno přehlédnout, zejména u řidičů, kteří se v technické stránce vozidla příliš neorientují.

„Celá řada řidičů jezdí s nesprávně nahuštěnými nebo jinak problematickými pneumatikami. Když se to nechá zajít daleko, pneumatiky nakonec selžou," říká Oskar Bech z prodejny pneumatik v Kristianstadu.

Po náročné sezoně přezouvání dodává: „Většina lidí už přezula. Ale vždy se najdou takoví, kteří otálejí – těch posledních deset procent, co to zapomněli nebo byli pryč."