Euro 7 nutí Volvo přepracovat plug-in hybridy

Přísné nové emisní normy EU přinutily Volvo Cars k rozsáhlé technické přestavbě svých plug-in hybridů. Od listopadu 2026 vstoupí v platnost standard Euro 7, který dramaticky snižuje povolené limity výfukových plynů spalovacích motorů. Volvo na to reaguje přechodem na takzvaný Millerův cyklus u čtyřválcových benzinových motorů.

Konkrétně se změny týkají modelů T6 a T8 v provedení XC60, XC90 a V60 pro modelový rok 2027. Výsledkem je nižší spotřeba paliva, ale také citelný pokles výkonu benzinového motoru.

T8 ztrácí 49 koní, T6 dokonce 64 koní

Nejvýrazněji pocítí změny vlajková loď T8. Původní systémový výkon 455 koní klesá na 406 koní – úbytek 49 koní. Samotný benzinový motor přitom přichází o ještě víc: ze 310 koní a 400 Nm točivého momentu se propadá na 250 koní a 360 Nm.

U bestselleru T6 je situace podobná. Systémový výkon se snižuje z 350 koní na 335 koní. Benzinový motor pak ztrácí rovných 64 koní – ze 243 koní klesá na 179 koní – a točivý moment padá z 350 Nm na 280 Nm. Jako částečná náhrada elektromotor T6 posiluje ze 145 koní na 156 koní.

Nižší spotřeba jako hlavní přínos

Za touto technickou přestavbou stojí snaha o úspornější provoz. Průměrná spotřeba obou modelů klesá na přibližně 2,7–3,5 litru na 100 km, což představuje znatelné zlepšení oproti předchozím verzím.

Tiskový mluvčí Volvo Cars Magnus Holst k tomu uvedl: „Nový spalovací motor s Millerovým cyklem přináší nižší spotřebu, a tím i nižší emise CO₂. Díky silnějšímu elektromotoru (156 koní místo 145) si přitom zachováváme srovnatelné jízdní výkony a lepší dojezd na čistě elektrický pohon."

Jak vlastně Millerův cyklus funguje?

Klíčem k nižší spotřebě a emisím je přechod na Millerův cyklus, který vynalezl Ralph Miller v roce 1957. V klasickém benzínovém motoru s Ottovým cyklem jsou fáze komprese a expanze stejně dlouhé. Millerův cyklus to mění – a výsledek je překvapivě elegantní.

Sací ventil zůstává otevřený déle: Nezavírá se hned, ale až poté, co píst začne pohyb vzhůru v kompresní fázi.
Část vzduchu se vytlačí zpět: Před samotným začátkem komprese odchází část nasátého vzduchu zpět do sacího potrubí.
Menší odpor při kompresi: Motor nemusí stlačovat takové množství vzduchu, čímž spotřebovává méně energie v kompresní fázi.
Delší a účinnější expanze: Motor dokáže z každé kapky paliva vytěžit více energie při pracovním zdvihu.

Nevýhoda Millerova cyklu spočívá v nižším točivém momentu při nízkých otáčkách – motor totiž „plýtvá" částí nasátého vzduchu. Právě zde přichází na řadu elektromotor, který svým okamžitým točivým momentem nedostatek benzinového motoru při rozjezdech a nízkých otáčkách plně pokryje.

Kombinace obou pohonů je vlastně ideální synergie: Millerův cyklus exceluje při ustálené jízdě, zatímco elektromotor zvládá energeticky náročné rozjezdy a nízkootáčkové situace.