Zdravotní pojišťovny chtějí snížit honoráře psychoterapeutů – zprávy – Deutsches Ärzteblatt

Ostrá debata o odměnách za psychoterapii v Německu

V Německu se rozhořel intenzivní spor o financování péče o duševní zdraví. Zdravotní pojišťovny prosazují výrazné snížení sazeb pro psychoterapeuty, a to přesně v době, kdy poptávka po terapeutické péči neustále roste.

Plán na plošné snížení o deset procent

Svaz zákonných zdravotních pojišťoven GKV-Spitzenverband požaduje, aby byly všechny psychoterapeutické výkony hrazeny o 10 procent méně. Návrh leží na stole Bewertungsausschussu – společného orgánu pojišťoven a lékařů – který má rozhodnout v průběhu března.

Snížení by vstoupilo v platnost ještě letos. Nejde o drobnou technickou úpravu, ale o plošný škrt týkající se veškeré hrazené ambulantní psychoterapeutické péče.

Jednotné desetiprocentní snížení pro všechny psychoterapeutické výkony přímo ohrozí dostupnost péče pro statisíce pacientů.

V dřívějším oficiálním usnesení hovořil Bewertungsausschuss opatrně o „přehodnocení" sazeb. Za zavřenými dveřmi však pojišťovny silně tlačí na konkrétní snížení, jak naznačují zdroje z prostředí jednání.

Pojišťovny hrají s kartami u těla

GKV-Spitzenverband výši procenta snížení nepotvrzuje, ale ani nepopírá. Oficiálně organizace odkazuje na probíhající důvěrná jednání. Podle pojišťoven patří hledání „společných řešení" k běžnému samoregulačnímu mechanismu německého zdravotnictví.

Právě tato uzavřenost budí u profesních sdružení lékařů a terapeutů podezření. Obávají se, že teprve po dosažení dohody vyjde najevo, jak velký dopad bude mít rozhodnutí na ordinace i pacienty.

Kritika „metody sekačky trávy"

Kassenärztliche Bundesvereinigung (KBV), celostátní zastřešující organizace lékařů a psychoterapeutů v běžné péči, reaguje ostře. Předseda Andreas Gassen hovoří o „metodě sekačky trávy" – rovném škrtu přes celou řadu bez ohledu na potřebnost či kvalitu péče.

Gassen vytýká pojišťovnám, že mají jen malý ohled na potřeby svých pojištěnců. Poptávka po psychoterapii v posledních letech výrazně vzrostla, mimo jiné v důsledku pandemie covidu-19, ekonomické nejistoty a nárůstu depresí a úzkostných poruch.

Pokud chtějí pojišťovny výrazně škrtat, měly by jasně říct, která péče tím zanikne, zdůrazňuje Gassen. Poukazuje na to, že praktičtí lékaři, odborní specialisté a nyní i psychoterapeuti čelí podobným zásahům ve stejnou dobu.

Psychoterapeuti bijí na poplach

Samotní psychoterapeuti reagují s výraznou obavou. Snížení pro ně nepředstavuje technický přepočet, ale vědomou úsporu na úkor lidí trpících psychickými obtížemi.

Dieter Adler, předseda Deutsches Psychotherapeuten Netzwerk (DPNW), hovoří o „záměrném šetření na zádech psychicky nemocných". Upozorňuje na paradox: poptávka po terapii roste, zatímco odměna má klesat.

Nižší honorář při rostoucí poptávce vysílá rozporuplný signál: psychická péče je potřebná, ale má stát méně.

Riziko přesunu ke soukromým pacientům

Adler očekává zřetelné změny v chování terapeutů, pokud ke snížení dojde. Kdo přijde o 10 procent příjmu, začne hledat způsoby, jak ztrátu vyrovnat.

• Větší časová kapacita vyhrazená soukromě pojištěným nebo samoplátcům
• Méně míst pro pacienty zákonného pojištění
• Odkládání investic do prostor ordinace a dalšího vzdělávání
• Terapeuti opouštějící ambulantní péči nebo omezující pracovní úvazek

Pro pacienty se zákonným pojištěním to může znamenat delší čekací doby, obtížnější přístup ke specializovaným terapiím a častější uchylování se k online formám pomoci nebo k nehrazeným alternativám.

Inflace šrouby ještě dotahuje

Ekonomický kontext celou diskusi dále zostřuje. Podle výpočtů DPNW vzrostla v Německu kumulativní inflace mezi lety 2022 a 2024 přibližně o 16 procent. Tento cenový nárůst dopadá na nájemné, energie, softwarové licence, materiální vybavení ordinací i personální náklady.

Pro zachování stejné kupní síly jako v roce 2021 by bylo nutné honoráře zvýšit přibližně o 16 procent. Místo toho je na stole snížení o 10 procent. Tím vzniká propast přesahující 25 procent mezi skutečným vývojem nákladů a příjmy terapeutů.

Kombinace vysoké inflace a chystaného snížení sazeb tlačí mnoho ordinací na hranici finančních možností.

Pro samostatné terapeuty to v praxi někdy znamená tlak na osobní příjmy nebo nutnost šetřit na dalším vzdělávání a supervizi. Z dlouhodobého hlediska to může ovlivnit i kvalitu poskytované péče.

Širší obraz: tlak na péči o duševní zdraví v Evropě

Německá debata zapadá do širšího evropského trendu. V řadě zemí roste poptávka po psychické pomoci rychleji, než stačí narůstat kapacity. Zdravotní systémy přitom zároveň usilují o kontrolu výdajů, což se projevuje přísnějšími sazbami a vyššími administrativními nároky.

Pro Českou republiku je situace povědomá: i zde trápí dlouhé čekací doby, nedostatek odborníků a spory o financování psychiatrické a psychologické péče. Pokud velké sousední země jako Německo snižují honoráře, může to ovlivnit i pracovní migraci terapeutů a rozložení sil na evropském trhu zdravotnické práce.

Co to může znamenat pro pacienty

Lidem s psychickými obtížemi v Německu hrozí tři konkrétní rizika:

• Delší čekání na první konzultaci nebo zahájení léčby
• Menší výběr, protože ordinace omezují kapacitu pro zákonně pojištěné
• Vyšší práh pro vyhledání pomoci, protože pacienti si nejsou jisti, zda vůbec místo seženou

Pro české čtenáře tato situace názorně ukazuje, jak citlivé je financování péče o duševní zdraví. Rozhodnutí o sazbách se nedotýkají jen příjmů odborníků – přímo ovlivňují dostupnost péče a délku čekacích dob.

Jak mohou systémy reagovat na úsporná opatření

Při podobných zásazích v jiných sektorech se obvykle spustila řada protireakcí. Profesní organizace zahajovaly veřejné kampaně, předkládaly alternativní návrhy úspor nebo požadovaly lepší zdůvodnění škrtů.

I na straně tvůrců politik existují varianty, které by způsobily menší škody zranitelným pacientům. Například:

• Cílené úspory v administrativě a duplicitních kontrolách místo přímého krácení léčebných hodin
• Dočasné záruky sazeb pro regiony s výrazným nedostatkem terapeutů
• Podpora skupinové terapie nebo kombinované péče, kde může být kvalitní pomoc levnější

Zda jsou němečtí zdravotní pojišťovenci ochotni tyto možnosti skutečně zvážit, ukáží jednání v Bewertungsausschussu. Výsledek tohoto procesu vyšle silný signál o tom, jak zdravotní systémy hodnotí péči o duševní zdraví v době rostoucí psychické zátěže společnosti.

Pro toho, kdo sám bojuje s psychickými obtížemi, mohou tato politická a finanční jednání znít vzdáleně. Ve skutečnosti však právě tato rozhodnutí určují, kolik času mají terapeuti k dispozici, které metody budou hrazeny a jak rychle se člověk skutečně dostane do terapeutické ordinace.