Zdražování pohonných hmot se vrací naplno
Cena ropy letí nahoru a řidiče čeká další bolestivá rána u čerpacích stanic. Situace se může velmi rychle ještě zhoršit. „To bude dál ochromovat evropskou ekonomiku a vytvářet tlak na domácnosti," varuje Antony Froggatt z evropské organizace Transport & Environment.
Aktuální ceny benzinu a nafty
Po krátkém oddychu na začátku týdne se ceny pohonných hmot znovu vydaly nahoru. Ve čtvrtek 12. března 2026 se benzin v různých částech Švédska prodával za přibližně 17,49 koruny za litr a nafta za 20,89 koruny za litr. A vše nasvědčuje tomu, že to ještě neskončilo.
Napětí na Středním východě žene cenu ropy prudce vzhůru. Jen za jeden jediný čtvrtek vzrostla cena surové ropy o přibližně 9 procent. Takový skok se obvykle velmi rychle promítne i do cen na čerpacích stanicích. Před víkendem jsou proto velmi pravděpodobně na řadě další zdražení.
Připomínka energetické krize z roku 2022
Naposledy se cena ropy pohybovala okolo 100 dolarů za barel během energetické krize v roce 2022. Tehdy plná nádrž o objemu 50 litrů stála řidiče o více než 350 korun víc než jen několik měsíců předtím. A nyní se k této hranici opět rychle blížíme.
– Závislost Evropy na ropě vytváří geopolitickou přirážku pokaždé, když ve světě vznikne nějaká nestabilita. Pokud strukturálně nesnížíme naši závislost na dovážených fosilních palivech, bude to nadále ochromovat evropskou ekonomiku a zatěžovat domácnosti, říká Antony Froggatt z organizace Transport & Environment.
Co stojí za novým cenovým šokem?
Spouštěčem tohoto cenového výkyvu je prohlášení íránského vedení. Nový nejvyšší představitel Íránu Mojtaba Chameneí uvedl, že Hormuzský průliv by měl zůstat uzavřen jako prostředek nátlaku na USA a jejich spojence. Jde přitom o jeden z nejdůležitějších námořních koridorů pro přepravu ropy na světě – úzkou vodní cestou mezi Íránem a Ománem proudí obrovská část světového ropného exportu.
Jakékoli narušení tamního provozu by mohlo okamžitě omezit dostupnost ropy na globálním trhu, a to vždy spouští rychlý nárůst cen. Podle propočtů organizace Transport & Environment hrozí evropským řidičům výrazná „geopolitická přirážka" v momentě, kdy cena ropy překročí 100 dolarů za barel. Odhady hovoří o částce okolo 150 milionů eur denně, což odpovídá přibližně 1,6 miliardy korun.
Přibližně 20 procent světové ropy prochází Hormuzem
Hormuzský průliv kontroluje Írán a denně jím protéká přibližně pětina veškeré světové ropy. Jeho případné uzavření nebo výrazné omezení provozu by mělo okamžité a bolestivé dopady na čerpací stanice po celé Evropě, Švédsko nevyjímaje.
Antony Froggatt zastává pozici vrchního ředitele v evropské organizaci pro dopravu a klimatickou politiku Transport & Environment, která se zabývá výzkumem a analýzami v oblasti energetiky, dopravy a klimatu v EU. Jeho slova jsou přitom jasná:
– Donald Trump a jeho přátelé v Rusku a Saúdské Arábii mají velkou moc, ale jednu věc neovládají – vítr a slunce. Evropa musí nyní upřednostnit elektromobily, tepelná čerpadla a obnovitelné zdroje energie, aby se něco takového už nikdy nemohlo opakovat.
Řidiči mohou brzy zaplatit o korunu více za litr
Čtvrteční nárůst ceny ropy o téměř deset procent se švédských motoristů dotkne velmi rychle. Vše naznačuje, že benzin i nafta by mohly v krátkodobém horizontu zdražit až o korunu za litr. Nejbližší dny tak budou pro řidiče klíčové – a zatím bohužel nevypadají příznivě.
