Zakalené světlomety nejsou jen estetický problém
Proč světlomety moderních aut postupně ztrácejí průzračnost? Odborník vysvětluje tento rozšířený jev.
– Jde o skutečný bezpečnostní problém, protože zakalené kryty propouštějí výrazně méně světla, říká expert Niek Schenk.
Mnozí řidiči si všimli něčeho znepokojivého: kryty světlometů jejich vozu se po několika letech provozu začínají zakalovat a žloutnout. Lidé s letitými zkušenostmi za volantem potvrzují, že rozdíl oproti dřívějším autům je naprosto zřejmý. A není to jen zdání.
Bezpečnostní riziko, které řidiči podceňují
Zakalení světlometů je u moderních vozidel skutečně stále větší problém. Odborník Niek Schenk ho důkladně popisuje a zároveň zdůrazňuje jeho závažnost.
– Zakalené kryty mohou způsobit, že světlomet vydává o 20 až 50 procent méně světla. To je bezpečnostní riziko, obzvláště v noci, vysvětluje Schenk.
Někteří majitelé vozů se silně zakaleným sklem riskují nejen pokutu, ale i neprojití technickou kontrolou. Odborník to říká přímo:
– Pokud je zakryté sklo příliš matné, vaše auto by nemuselo projít ani namátkovou silniční kontrolou ze strany policie.
Proč se dříve světlomety nekalily?
Starší generace řidičů si pamatuje, že tento problém jednoduše neexistoval. Skla světlometů zůstávala křišťálově čistá po dlouhá léta. Na otázku proč, má Niek Schenk jasnou odpověď.
– Dříve se používalo skutečné sklo, které se nezakalovalo. Mělo však jiný problém – bylo náchylné na poškození od štěrku. Navíc jsou dnešní auta mnohem těžší, takže výrobci hledají každou příležitost, jak ušetřit na hmotnosti. Proto přešli na polykarbonát, říká Schenk.
Polykarbonát: lehký, ale zranitelný vůči slunci
Polykarbonát je druh plastu s výbornými mechanickými vlastnostmi. Je lehký, odolný a po několik prvních let funguje bez problémů. Jenže na rozdíl od klasického skla špatně snáší ultrafialové záření.
Po několika sezónách UV záření způsobuje oxidaci tohoto plastového materiálu – a právě to je příčina postupného zakalování. Situaci navíc zhoršuje kontakt s agresivními čisticími prostředky a drobným štěrkem dopadajícím na světlomety při jízdě.
Ochranná vrstva, která se postupně ničí
Většina automobilových výrobců se tento problém pokusila vyřešit nanášením tenké ochranné fólie přímo na povrch krytu. Ani ta však není věčná. Po několika letech ji UV záření postupně rozloží natolik, že sluneční paprsky začnou napadat plast přímo a bez jakékoliv ochrany.
Co s tím dělat?
Problém je nutné řešit co nejdříve. Výměna poškozených světlometů může přijít velmi draho a snadno dosáhne několika tisíc korun. Proto se jako první krok nabízí vyleštění světlometů – jde o relativně levné řešení, které dokáže výrazně obnovit jejich průzračnost.
Automobilové firmy sklízí za tento problém ostrou kritiku od spotřebitelů. Mnohé z nich ujišťují, že intenzivně pracují na trvanlivějším a dlouhodobém řešení. Zatím však majitelé aut musí situaci řešit sami.
