Být světovým lídrem v elektromobilech zkrátka nestačí

Nulové emise z výfuku zdaleka neřeší celý problém. Norské Miljødirektoratet dospělo k překvapivému závěru: i kdyby všichni jezdili elektromobilem, automobilová doprava musí klesnout o více než 25 procent. Organizace motoristů KNA reaguje ostře a mluví o autoritářském směřování.

Norský Miljødirektoratet – obdoba Agentury ochrany přírody – zveřejnil rozsáhlou zprávu o tom, jak země hodlá splnit své klimatické závazky do roku 2030 a dále. Závěry jsou přinejmenším kontroverzní. I kdyby každý Nor přesedl na elektromobil, stále zůstávají obrovské problémy: emise při výrobě vozidel, mikroplasty ze stírání pneumatik a záber přírodního prostředí pro silniční infrastrukturu. Direktorat proto navrhuje zavést národní cíl snížení automobilové dopravy o více než čtvrtinu.

Elektromobil není zázračné řešení

Mnozí lidé považují elektromobil za konečnou odpověď na dopravní emise. Miljødirektoratet však upozorňuje na nepřímé emise – tedy uhlíkovou stopu spojenou s výrobou baterií a vozidel v zahraničí a s budováním infrastruktury. Elektromobil sice produkuje méně emisí než benzínové auto, avšak při pohledu na celý životní cyklus stále výrazně zaostává za vlakem, autobusem nebo jízdním kolem.

Z tohoto důvodu chce Direktorat přesunout finanční prostředky z nových silničních projektů do rozvoje veřejné dopravy. Jde o zásadní přehodnocení dosavadních investičních priorit.

Motoristé zuří: „Zásah do svobodné volby a soukromého vlastnictví"

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Tor Valdvik, tiskový mluvčí organizace motoristů KNA, se k navrhovaným opatřením vyjádřil bez obalu.

– Je znepokojující, jak odtržené od reality jsou cíle a jak invazivní opatření norští klimatičtí byrokraté dokáží navrhovat. Tyto kroky hluboko zasahují do svobodné volby lidí i do práva soukromého vlastnictví, prohlásil Valdvik.

Jak přimět Nory jezdit o 25 procent méně

Zpráva uvádí celou řadu konkrétních opatření, jejichž společným cílem je učinit cestování autem co nejdražším a nejkomplikovanějším:

Snížení rychlostních limitů: Dálnice s povolenou rychlostí 110 km/h by se snížily na 100 km/h, silnice s limitem 100 km/h na 90 km/h.
Poplatky za parkování na soukromých pozemcích: Obce by získaly pravomoc vybírat poplatky i na soukromých parkovištích.
Mýtné podle emisí vozidla: Zavedení mýtného diferencovaného podle ekologické třídy, případně GPS-based silniční daně jako alternativy nebo doplňku ke stávajícím mýtnicím.
Zóny bez aut: Legislativní změny umožňující snadnější uzavření center měst pro veškerou motorovou dopravu.
Daňové zatížení firemního parkování: Zdanění benefitu bezplatného parkování na pracovišti jako naturálního příjmu zaměstnance.

Návrhy vyvolávají ostrou debatu napříč norskou společností. Na jedné straně stojí klimatičtí experti přesvědčení o nutnosti systémové změny, na druhé straně motoristé a politici varující před nepřiměřeným omezováním osobní svobody.