Ceny pohonných hmot konečně klesají – ale ne stejně rychle
Po čtyřech týdnech výrazného zdražování si řidiči v čerpacích stanicích mohli konečně oddechnout. Ceny pohonných hmot začaly klesat. Jenže pozorní motoristé si všimli jedné věci – benzin zlevňuje výrazně rychleji než nafta.
Proč tomu tak je? Odpověď tkví v zásobování evropského trhu. Viktor Gunnarsson, odborník na pohonné hmoty, to vysvětluje takto: „Naftu ovlivňuje více než benzin skutečnost, že evropský trh je lépe zásobován benzinem než naftou. Roli sehrává také oslabení koruny vůči dolaru."
Nafta závisí na vzdálených přepravních trasách
Nafta je na rozdíl od benzinu extrémně závislá na mezinárodní přepravě. Po rafinaci musí být lodní dopravou přepravena až do cílových zemí. Velká část nafty spotřebované ve Švédsku přitom pochází až z Indie.
„Značná část švédské nafty se dováží z Indie, a je proto přímo závislá na fungování přepravních tras," říká Christian Kopfer, analytik z Handelsbankenu.
Riziko přídělového systému pohonných hmot
Ve středu přišly znepokojivé zprávy – Energetická agentura předala vládě krizové informace a úřady se připravují na nejhorší možný scénář. Švédsko zažilo příděly pohonných hmot dvakrát od druhé světové války.
- Poprvé během Suezské krize v roce 1956
- Podruhé v roce 1973, kdy OPEC pohrozil zemím podporujícím Izrael
„Nacházíme se ve vážné situaci a riziko nedostatku pohonných hmot může v budoucnu narůstat. To ale automaticky neznamená, že k nedostatku skutečně dojde. Švédsko může být zasaženo a my situaci pozorně sledujeme a analyzujeme potřebná opatření," uvedla Caroline Asserup, generální ředitelka Energetické agentury.
Obyčejní lidé příliš starostí nemají
Zatímco úředníci se scházejí na krizových jednáních za zavřenými dveřmi, většina řidičů se chová naprosto klidně. Tony Schäfer, který provozuje čerpací stanici v Torsås, to potvrzuje.
„Ne, lidé nevypadají nijak znepokojeni. Tankují jako obvykle a využívají příležitosti, když cena trochu klesne," říká Schäfer.
Vše se rozhodne v nejbližších dnech
Budoucnost cen pohonných hmot je krajně nejistá. Klíčovým faktorem zůstává vývoj situace na Blízkém východě. Světový trhový analytik Torbjörn Isaksson z banky Nordea situaci komentuje opatrně.
„Možná se rýsuje něco, co by se dalo nazvat mírovými rozhovory. Z USA i Íránu však přicházejí protichůdné signály, takže je těžké odhadnout, jak daleko tento proces pokročil."
Švédsko je závislé na fosilních palivech, což ho staví do přímé závislosti na zemích Blízkého východu a tamních velkých hráčích. „Ceny pohonných hmot odrážejí prudké výkyvy cen ropy a vývoj koruny vůči dolaru – to vše určuje dění na Blízkém východě," dodává Isaksson.
Mír by přinesl okamžitou úlevu u pump
Scénáře do budoucna jsou dvojí. Ten optimistický zní lákavě. „Pokud mírový proces nabere na obrátkách a válka skončí, cena ropy by mohla výrazně klesnout a efekt by byl okamžitě znát u čerpacích stanic. Prospělo by to i koruně, která se daří v době stability," říká Isaksson.
Existuje ale i znepokojivý scénář opačného vývoje. „Situace na Blízkém východě je nesmírně vážná a existuje riziko, že koruna se odchýlí od dnešních hodnot – a současně ještě více oslabí," uzavírá Torbjörn Isaksson.
