Auta, která vypouštějí pouze vodní páru, se teď dají koupit za méně než 50 000 korun
Příležitost k výhodnému nákupu, jaká se jen tak nenaskytne. Ještě před pár lety stála tato auta přes půl milionu korun. Dnes je koupíte za pouhých 38 000 až 50 000 korun.
Měla to být technologie, která překoná elektromobily ve všem, v čem zaostávají. Rychlé tankování, velký dojezd a nulové emise — vodíková auta byla prezentována jako odpověď na každou slabinu elektromobilů. V polovině druhého desetiletí tohoto století do nich výrobci masivně investovali.
Modely jako Toyota Mirai se začaly objevovat na silnicích a v celé Skandinávii vznikaly plány na rozsáhlou síť vodíkových čerpacích stanic. Princip byl přitom jednoduchý. Vodík se natankuje do auta, v palivovém článku se přemění na elektřinu a z výfuku vychází pouze voda.
Toyota Mirai: Průkopník, který dnes stojí zlomek původní ceny
Jenže vývoj se zasekl. Toyota Mirai dominuje dnešním inzerátům jako velký, pohodlný sedan, který patřil mezi první sériově vyráběná vodíková auta na světě. Natankování trvá jen několik minut, dojezd se rovná naftovému autu a jediným odpadem je voda.
Při uvedení na trh stál tento model přes půl milionu korun. Dnes se prodává za zlomek této částky. Na norském inzertním portálu — obdoba českého Bazoše — se vodíková auta doslova rozprodeji. Několik kusů Toyota Mirai je nabízeno okolo 50 000 korun, přičemž jde o dobře vybavené vozy s nízkým nájezdem kilometrů, staré jen pár let. Některé exempláře jsou ještě levnější — nejstarší a nejvíce najeté kusy se prodávají už od zhruba 38 000 korun.
Proč jsou tato téměř nová auta tak levná?
Nejlevnější kusy bývají starší, mají více najetých kilometrů a jsou někdy nabízeny jako exportní vozidla. Společným jmenovatelem všech vodíkových aut v Norsku je jeden zásadní problém — přístup k vodíku tam prakticky zmizel.
Pro většinu kupujících je výpočet jednoduchý: nezáleží na tom, jak moderní auto je, pokud ho nelze natankovat, je v praxi k ničemu. Ve Švédsku existuje více čerpacích stanic, a pro toho, kdo dokáže zajistit import, jde o skutečnou příležitost k výhodnému nákupu.
Výbuch v roce 2019 změnil vše
Po výbuchu na vodíkové čerpací stanici v norském Sandvice v roce 2019 se rozvoj celé infrastruktury prakticky zastavil. Stanice se zavíraly, investice se vytrácely a dnes v Norsku funguje v podstatě jediná provozuschopná stanice.
Důsledky jsou na trhu viditelné na první pohled. Norka Margrethe Wam Solvangová si koupila vodíkové auto v době, kdy byla tato technologie považována za budoucnost. Když se ho nedávno pokusila prodat — šlo o Hyundai ix35 Fuel Cell — dostala nabídku pouhých přibližně 2 200 korun. A to přesto, že auto funguje bez závady.
— Jsem z toho úplně vyčerpaná. Nikdo naše auto nechce, říká.
Tankování jako výprava přes hranice
Pro rodinu Solvangových znamená každé tankování cestu dlouhou až 400 kilometrů tam a zpět do Švédska. Jiní majitelé začali svá auta převážet na přívěsech, jen aby mohli doplnit nádrž. Přesto se vodíková auta stále objevují v inzerátech.
Na papíře jsou to stále technicky vyspělá, bezemisní vozidla s technologií, o níž mnoho lidí věřilo, že převezme budoucnost dopravy. Realita norského trhu však ukazuje něco úplně jiného — bez fungující infrastruktury je i špičkové auto bezcenné.
