Tisíce lidí složí teorii, přesto musí začínat znovu

Tisíce uchazečů úspěšně projdou teoretickou zkouškou, a přesto jsou nuceni absolvovat celý proces znovu. Dopravní právníci nyní požadují daleko razantnější změny, než jaké navrhuje Dopravní úřad. „Lidé budou i nadále nuceni opakovat zkoušky, které už jednou složili," uvádějí ve svém veřejném stanovisku.

Celá věc začala návrhem Dopravního úřadu prodloužit platnost teoretické zkoušky pro řidičský průkaz skupiny B ze čtyř měsíců na jeden rok. Dnes platí pravidlo, že kdo složí teorii, musí stihnout praktickou jízdní zkoušku právě v oné čtyřměsíční lhůtě. Pokud ji nestihne, musí celou teorii absolvovat znovu — bez ohledu na to, zda znalosti stále má. Dopravní úřad tvrdí, že delší platnost by snížila stres a celý systém by byl spravedlivější.

Dopravní právníci: Problém je mnohem hlubší

Jenže podle dopravních právníků je skutečný problém podstatně závažnější. Ve svém připomínkovém řízení uvádějí, že samotná časová lhůta by měla být zásadně zpochybněna — a v ideálním případě úplně zrušena. Popisují situace, kdy lidé znovu a znovu studují, teorii zvládnou, ale nedostanou termín na praktickou jízdu.

– Můžete ovládat vše — a přesto musíte začít od nuly, píše Britta Kjellin z organizace dopravních právníků.

Dlouhé čekací doby jako skrytá past

V mnoha částech země jsou čekací doby na praktickou zkoušku enormně dlouhé. Čtyři měsíce mohou uplynout, aniž by vůbec byl dostupný jediný volný termín. Výsledkem je, že platnost teorií vyprší a uchazeč, který své znalosti již jednou prokázal, musí začínat úplně od začátku.

Dopravní právníci ve svém vyjádření zdůrazňují, že k tomu dochází přesto, že znalosti uchazeče se nijak nezměnily. Systém tak podle nich vytváří zbytečnou administrativní zátěž — jak pro jednotlivce, tak pro úřady — aniž by přinášel jakýkoli prokazatelný přínos pro bezpečnost silničního provozu.

Systém měří načasování, ne znalosti

Dopravní právníci jdou ještě dál a tvrdí, že systém v praxi vůbec neměří znalosti — měří pouze to, zda uchazeč stihl termín. Přitom upozorňují na jeden zvláště výmluvný příklad. Řidič, který získal průkaz před dvaceti lety, nemusí teorii nikdy opakovat, přestože se předpisy od té doby mnohokrát změnily.

Zároveň může být někdo, kdo teorii složil před pár měsíci, nucen ji opakovat pouze proto, že praktická zkouška nebyla včas dostupná.

– Jaký je vlastně rozdíl? Ten první stihl jízdní zkoušku včas. To je vše.

Zvláštní nespravedlnost během zkušební doby

Celý problém se ještě zostřuje v kontextu zkušební doby. Kdo přijde o řidičský průkaz těsně před jejím koncem, musí velmi často absolvovat celý proces znovu — včetně teorie. Kdo ho ztratí den poté, co zkušební doba skončí, absolvovat nic nemusí.

– Jaký je rozdíl v jejich znalosti dopravních předpisů? Žádný. Rozdíl je jediný den v kalendáři.

Argument o „aktuálnosti" znalostí neobstojí

Kritika se zaměřuje také na tvrzení, že teoretické znalosti musí být „aktuální". Dopravní právníci považují toto zdůvodnění za nepřesvědčivé. „Pokud znalosti zastarají za pár měsíců, proč tento požadavek neplatí pro všechny řidiče?" ptají se ve svém stanovisku.

Poukazují na to, že od držitelů průkazů se očekává, že se sami průběžně vzdělávají — bez jakékoli povinnosti opakovat teorii. Stejná logika by podle nich měla platit i pro toho, kdo teorii nedávno úspěšně složil.

– Systém předpokládá, že kdo jednou teorii složil, ji ovládá. Ale jen pokud stihl jízdní zkoušku včas.

Návrh Dopravního úřadu: Krok správným směrem, ale nestačí

Návrh Dopravního úřadu prodloužit platnost teoretické zkoušky na jeden rok dopravní právníci sice vítají, ale označují ho pouze za nouzové řešení. V první řadě trvají na úplném zrušení časového omezení platnosti teorie.

Zároveň varují, že nová pravidla mohou přinést nové komplikace. Pokud se delší platnost bude vztahovat pouze na nové zkoušky, existuje reálné riziko, že lidé budou čekat s registrací — což může systém rezervací ještě více přetížit a čekací doby dále prodloužit.

A právě tam kritika míří. Nejde o to, zda má teorie platit čtyři měsíce nebo rok. Jde o to, proč vůbec existuje časové omezení v systému, kde stát není schopen garantovat dostupné termíny praktické zkoušky.