Zdražení paliv dopadá na chudé domácnosti nesrovnatelně tvrději

Cenová rána u švédských pump je hluboce nespravedlivá. Nová analýza Švédského statistického úřadu (SCB) ukazuje, že nízkopříjmové domácnosti vydávají na zdražení paliv devětkrát větší část svého disponibilního příjmu než ty nejbohatší.

Od vypuknutí války se provoz přes Hormuzský průliv – kudy proteče zhruba 20 procent světové ropy – prakticky zastavil. Přestože Švédsko dováží ropu především z Norska (56 %), USA (15,4 %) a Velké Británie (12,3 %), globální cenový nárůst dopadá na švédské spotřebitele naprosto nemilosrdně.

Sociální propast odhalená čísly

Aby SCB pochopil reálné dopady, analyzoval, jak by 40% zdražení benzínu a nafty zasáhlo švédské domácnosti. Výsledky odhalují zřetelnou sociální propast. Pokud domácnosti rozdělíme do deseti příjmových skupin (decilů), zjistíme, že nejbohatší desetina (decil 10) platí nejvíce v absolutních korunách – přibližně 470 švédských korun navíc měsíčně. Jenže při pohledu na kupní sílu je to úplně jiný příběh.

Nejchudším domácnostem (decil 1) zmizí zdražením paliv celých 2,14 % příjmu. Nejbohatším? Pouhých 0,25 %. To znamená, že člověk v nejnižší příjmové skupině nese zátěž téměř devětkrát těžší než někdo z nejbohatší desetiny – měřeno skutečnou kupní silou.

– Zdražení benzínu a nafty zatěžuje ekonomiku nízkopříjmových domácností jako mnohem větší podíl z jejich příjmu. V absolutních částkách jsou na tom sice hůře domácnosti s vyššími příjmy, vysvětluje Mattias Bågling, ekonom SCB.

Jak se proměnila švédská závislost na ropě

Závislost Švédska na dovozu ropy se v posledních letech výrazně změnila. Před rokem 2022 pocházela téměř třetina veškeré surové ropy z Ruska. Po invazi na Ukrajinu byl tento dovoz zcela zastaven. Ruskou ropu dnes nahrazuje především surovina z Guyany v Jižní Americe.

V roce 2025 Švédsko celkem dovezlo 15 milionů tun surové ropy – méně než v rekordním roce 2022, ale stále dost na to, aby bylo krajně citlivé na výkyvy světových tržních cen.