Dvě záblesky radaru, jedno přiznání – a přesto žádný trest
Rychlostní kamera ho zachytila hned dvakrát. Muž sám přiznal, že byl za volantem. A přesto celá věc skončila bez jakéhokoliv trestu.
Případ, který se rozšířil na sociálních sítích, ukazuje něco skutečně neuvěřitelného. Muž byl zachycen radarovou kamerou při překročení povolené rychlosti celkem dvakrát, při dvou různých příležitostech. Při policejním výslechu sám potvrdil, že to byl právě on, kdo seděl za volantem. Navíc ho identifikovali dva jeho kolegové, kteří shodně potvrdili jeho přítomnost v autě. A přece to nestačilo.
Soud shledal pochybnosti v klíčových důkazech
Když případ posuzoval okresní soud, dospěl ke zvláštnímu závěru. Snímky z radaru se podle soudu natolik lišily, že nebylo možné vyloučit, zda se ve skutečnosti nejednalo o dvě různé osoby. Soud navíc poukázal na nejasnosti kolem samotného doznání obžalovaného.
Jedním z důvodů bylo i to, že muž sám uvedl, že nerozumí tomu, proč ho policie kontaktuje znovu kvůli téže věci. Tato okolnost přispěla k celkovým pochybnostem o průkaznosti důkazů.
Princip „rozumné pochybnosti" rozhodl ve prospěch obviněného
Vzniklé pochybnosti byly dostatečně silné na to, aby muž nebyl odsouzen ani za jeden z přestupků. Výsledek je paradoxní – přiznal se, byl usvědčen svědky, a přesto odchází bez trestu.
Přitom to není první případ, kdy někdo u soudu díky radarovému snímku vyvázl bez postihu. Dříve šlo zpravidla o situace, kdy se řidiči pokoušeli aktivně vyhýbat odpovědnosti. Například v jednom dřívějším případu muž svaloval vinu na vlastního bratra poté, co ho zachytila rychlostní kamera ve Skåne.
Co tento případ odlišuje od ostatních?
Tehdy soud rovněž osvobodil obžalovaného, přestože snímek mu velmi nápadně připomínal. Důvod byl shodný – nebylo možné bez rozumné pochybnosti prokázat totožnost řidiče. Jenže tentokrát je situace zásadně odlišná.
V aktuálním případě muž nejen přiznal, že řídil, ale potvrdili to i přímí svědci. A přesto ho soud zprostil obvinění. Případ tak otevírá důležitou otázku: jak silné musí důkazy být, aby u soudu skutečně obstály?
