Jízda příliš rychle vyšla pokerového hráče pořádně draho
Překročení rychlosti se proměnilo v nákladnou lekci. Pokerová hvězda Thomas Wahlroos nyní musí zaplatit pokutu ve výši 170 000 korun poté, co ho zastavila policie.
Co se přesně stalo ve finském Salo?
Příhoda se odehrála ve finském městě Salo začátkem tohoto roku. Šestačtyřicetiletý podnikatel a bývalý profesionální hráč pokeru Thomas Wahlroos jel se spolujezdcem do centra města, když mu radar naměřil rychlost 97 km/h v úseku s povolenou rychlostí 50 km/h.
Měření probíhalo metodou průměrné rychlosti na úseku dlouhém 332 metrů, který Wahlroos překonal za pouhých 12,3 sekundy. K tomu všemu byly v té době povětrnostní podmínky naprosto nevhodné pro rychlou jízdu.
Jak vysoký byl trest a proč?
Státní zástupce posoudil způsob jízdy jako trestný čin ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Soud uložil 28 denních pokut. Právě zde se skrývá základ celé astronomické částky.
Ve Finsku se totiž výše pokut velmi často odvíjí od příjmů provinilce. To znamená, že dva lidé, kteří spáchají naprosto stejný přestupek, mohou dostat úplně jiné finanční částky k zaplacení. V případě Wahlroose to vycházelo na 15 848 eur, tedy přibližně 170 000 korun, plus menší správní poplatek.
Finsko a jeho příjmově závislé pokuty šokují opakovaně
Wahlroosův případ zdaleka není ve Finsku ojedinělý. Tamní pokuty za překročení rychlosti někdy dosahují částek, které si v jiných zemích lze jen těžko představit. Nedávno například jeden prominentní podnikatel zaplatil za jediné překročení rychlosti přibližně 1,2 milionu korun. Jeho vlastní komentář? „Je to trochu moc. Ano, člověk by měl dodržovat pravidla, ale rozdíly jsou příliš velké."
Proč příjmově závislé pokuty fungují jinak než paušální sazby?
Systém propojující výši pokuty s příjmem řidiče se diskutuje i v dalších zemích. Zastánci tohoto modelu argumentují tím, že pevná paušální pokuta zasahuje lidi s nižšími příjmy mnohem citelněji, zatímco bohatším řidičům nepředstavuje žádnou skutečnou překážku.
Dopravní policisté v řadě zemí upozorňují, že stávající systém paušálních pokut je ze své podstaty nespravedlivý — stejná částka může jednoho člověka finančně zničit, zatímco jiný si ji ani nevšimne. Ve Finsku je přitom tato realita každodenní praxí, nikoli pouhou teorií.
Co si z toho vzít?
Případ Thomase Wahlroose názorně ukazuje, jak zásadní roli hraje příjem při výpočtu finských dopravních pokut. Rychlost 97 km/h v padesátce — téměř dvojnásobek povolené rychlosti — kombinovaná s vysokými příjmy podnikatele vedla k pokutě, která by u průměrného řidiče byla zlomkem této sumy.
Ať už se vám zdá takový systém spravedlivý, nebo přísný, jedno je jisté: ve Finsku se za rychlou jízdu platí skutečně podle vlastních možností.
