Muž bez řidičského průkazu evidovaný jako majitel téměř 2 000 aut
Je zapsán jako registrovaný vlastník skoro 2 000 vozidel. Přitom tento muž nikdy v životě neměl řidičský průkaz.
Fenomén takzvaných „bílých koní" u automobilů představuje v Švédsku dlouhodobý problém. Jde o osoby, které jsou formálně zapsány jako vlastníci vozidel, jež ve skutečnosti používá někdo úplně jiný. Tento systém slouží především k tomu, aby se skuteční uživatelé vyhnuli nákladům spojeným s silniční daní, parkovacími pokutami, mýtným a mnohdy i pojištěním.
Skutečný řidič tak nese nulovou odpovědnost, zatímco veškeré dluhy padají na hlavu člověka zapsaného v registru. Nejčastěji se jedná o lidi, kteří už mají rozsáhlé závazky u exekutorského úřadu Kronofogden.
Proč je tento systém tak těžké rozbít
Jelikož nominální vlastníci nemají prostředky na splacení dluhů, vymáhání pohledávek se v praxi stává téměř nemožným. Vozidla se navíc zpravidla nenacházejí u registrovaného majitele, což výrazně ztěžuje jejich dohledání a zabavení ze strany úřadů.
V některých případech dostane „bílý kůň" za zapůjčení svého jména drobnou finanční odměnu. A vůbec nejextrémnější případ tohoto druhu se nachází ve Västeråsu. Tamní muž má na své jméno zapsáno téměř 2 000 vozidel a dluhy v řádu milionů korun.
36letý muž z Västeråsu: 1 854 vozidel a 2,1 milionu korun dluhů
Podle registrů Dopravního úřadu figuruje 36letý obyvatel Västeråsu jako registrovaný vlastník celkem 1 854 vozidel. Zároveň na něj u Kronofogdenu evidují dluhy spojené s vozidly ve výši přibližně 2,1 milionu švédských korun.
Nejpozoruhodnější na celé věci ale je, že tento muž podle dostupných záznamů nikdy nevlastnil řidičský průkaz. Nikdy. Ani jeden den.
V minulosti bylo čísel ještě více
Současný stav je přitom ve srovnání s minulostí vlastně zlepšením. Když muž před několika lety vyhlásil osobní bankrot, jeho advokát zjistil, že tehdy byl veden jako majitel 4 667 automobilů. Sám dotyčný tehdy tvrdil, že vozidla na jeho jméno zaregistrovaly „neznámé osoby".
Velká část dluhů v podobných případech vzniká postupným hromaděním poplatků. Typickým příkladem je mýtné za vjezd do velkých měst – pokud se neplatí, i malé částky se mohou časem vyšplhat do astronomických výšin.
Změna zákona situaci částečně zlepšila
Před několika lety došlo v Švédsku k legislativní úpravě, která měla tento problém řešit. Úřady dostaly pravomoc zabavovat vozidla patřící osobám s vysokými dluhy. K takovým zásahům dochází nejčastěji při parkovacích kontrolách nebo při silničních kontrolách v provozu.
Díky tomu se praxe využívání „bílých koní" v mnoha částech země výrazně omezila. Jenže výjimky stále existují – a jedna z těch nejkřiklavějších sedí právě ve Västeråsu. Muž, který nikdy neseděl za volantem s platným průkazem, je v registrech veden jako vlastník téměř dvou tisíc aut.
Jak funguje celý podvod – shrnutí
- Registrovaný vlastník – člověk zapsaný v dokladech, který auto fakticky nevlastní ani neřídí
- Skutečný uživatel – řídí vozidlo a vyhýbá se veškeré finanční odpovědnosti
- Nahromaděné dluhy – daně, pokuty a mýtné se kupí u „bílého koně", který je není schopen splácet
- Obtížné vymáhání – auto se nenachází u registrovaného majitele, úřady ho nemohou snadno zajistit













