Blikání světly jako varování před policejní kontrolou – brzy trestný čin?

Bliknutí dálkovými světly směrem k protijedoucímu řidiči mnoho lidí vnímá jako přátelské gesto solidarity. Jenže nyní švédský svaz M Sverige požaduje, aby se toto chování stalo trestným. „Nikdy nemůžete vědět, zda pomáháte uniknout běžnému speederu, nebo hledanému zločinci," říká Jacob Sidenvall, odborník na bezpečnost silničního provozu z M Sverige.

Většina řidičů to zná důvěrně: protijedoucí vůz freneticky bliká světly nebo za čelním sklem mává varovná ruka. Záměr bývá zpravidla ušlechtilý – ochránit ostatní řidiče před pokutou za překročení rychlosti. Podle M Sverige jsou ale skutečné důsledky tohoto jednání mnohem temnější.

Když totiž někdo upozorní na probíhající kontrolu, přímo tím komplikuje policii práci při odhalování opilých řidičů, neregitrovaných vozidel a kriminálníků na silnicích.

Nikdy nevíte, koho vlastně varujete

– I když máte ty nejlepší úmysly, nikdy nemůžete rozlišit, kdo varování dostane. Stejně dobře jako se může jednat o řádného řidiče, který „jen trochu" přešlápl plyn, to může být někdo opilý nebo policií hledaný pro jinou trestnou činnost, říká Jacob Sidenvall.

Dnes varování před policejními kontrolami v zásadě zákonné je – pokud přitom neoslňujete protijedoucí řidiče. Totéž platí pro velké skupiny na sociálních sítích, kde tisíce členů sdílejí v reálném čase informace o tom, kde právě stojí policie. Tyto aktivity stávající zákony neporušují.

Mohl by to být trestný čin „napomáhání zločinci"?

M Sverige nyní prosazuje, aby zákonodárci přezkoumali, zda by toto jednání mohlo být kvalifikováno jako „napomáhání zločinci". Podle švédského trestního zákoníku hrozí za pomoc osobě při útěku před spravedlností pokuta nebo dokonce odnětí svobody.

– Nebylo by nijak nepřiměřené, kdyby byl ten, kdo varuje hledaného zločince nebo opilého řidiče, vyšetřován pro napomáhání při trestném činu, zdůrazňuje Sidenvall.

Od blikání světly k digitálním sítím

Debata o varování u policejních kontrol rozhodně není nová. Technologie přitom posunula tuto praxi daleko za hranice blikání světly – dnes se odehrává ve velkém měřítku prostřednictvím digitálních platforem. Policie sama ostře kritizovala technologické giganty, jejichž navigační aplikace umožňují uživatelům přímo označovat místa policejních kontrol na mapě.

Podle policie tyto funkce přímo podkopávají cíl zajistit bezpečné silniční prostředí. I ve švédském parlamentu byly podány návrhy zákonů zakazující taková varování, avšak všechny dosud byly zamítnuty – zejména s poukazem na obtížnost prokázání úmyslu.

– Místo varování před policejními kontrolami je lepší prostě dodržovat dopravní předpisy, nikdy nesednout za volant pod vlivem alkoholu a nepoužívat vozidla bez platné technické kontroly. Pak varování vůbec nepotřebujete, uzavírá Jacob Sidenvall.

Fakta: Co říká zákon dnes?

Dálková světla: Blikání dálkovými světly jako varování samo o sobě není nezákonné. Pokud však oslníte protijedoucí řidiče, hrozí vám pokuta 1 000 švédských korun za „nesprávné použití světlometů".
Sociální sítě: Zveřejňování informací o poloze policejních kontrol ve skupinách na sociálních sítích je legální a spadá pod ochranu svobody slova.
Napomáhání zločinci: Aby mohl být někdo za tento trestný čin odsouzen, musí dnes prokazatelně pomoci konkrétní osobě uniknout za konkrétní trestný čin. Obecné „varování" pod tuto definici zatím nespadá.