Tisíce korun v odpočtech, o které Švédové zbytečně přicházejí
Švédští dojíždějící autem riskují, že přijdou o tisíce korun v daňových odpočtech. Mnoho z nich se nechá odradit od uplatnění cestovního odpočtu, přestože na něj mají plný nárok. Zde jsou pravidla, která platí – a za jakých podmínek máte právo odpočet uplatnit.
Daňové přiznání za rok 2025 je tady a řada pendlerů jedoucích autem do práce riskuje, že přijde o peníze, na které mají ze zákona nárok. Cestovní odpočet navíc prochází posledním rokem s aktuálně platnou hranicí. Přesto se mnoho lidí rozhodne odpočet vůbec neuplatnit.
— Jedním z možných vysvětlení je, že lidé méně zvyklí na uplatňování cestovních odpočtů si pravidly nejsou tak jistí, a proto se nechávají ovlivnit zkušenostmi svých kolegů, říká analytička daňového úřadu Skatteverket Karin Bolin.
Proč lidé odpočet raději vůbec neuplatňují
Základem celé situace je skutečnost, že Skatteverket v posledních letech výrazně zintenzivnil kontroly osob, které s cestovním odpočtem podvádějí. Úřad provádí stále více prověrek a zaměřuje se zejména na dojíždějící autem, kteří o odpočet žádají. Nová automatizovaná metoda odhalování podvodů úřadu výrazně zjednodušila práci. Pět z šesti kontrolovaných žádostí bylo zamítnuto.
Efekt se na pracovištích projevuje velmi rychle. Jakmile je někdo prověřován, zpráva se okamžitě šíří mezi kolegy — a ti pak raději v následujícím roce odpočet vůbec neuplatní. Jde přitom o obrovskou chybu. Spousta lidí z pouhého strachu odpočet nevyužije, přestože na něj má plný nárok.
Kdy máte nárok na cestovní odpočet?
Abyste mohli uplatnit cestovní odpočet při dojíždění vlastním autem, musí vzdálenost mezi domovem a pracovištěm dosahovat nejméně pěti kilometrů. Zároveň musí auto oproti hromadné dopravě ušetřit minimálně dvě hodiny denně. Pokud tyto podmínky splňujete, můžete si odečíst 25 korun za každý ujetý mil. Odpočet se však vztahuje pouze na část přesahující 11 000 korun ročně.
V případě služebního vozidla platí jiné sazby. Za benzínové nebo dieselové auto lze odečíst 12 korun za mil, za elektrické vozidlo pak 9,50 korun za mil.
Jaké doklady může Skatteverket požadovat?
Daňový úřad má právo vyžádat si podklady prokazující, že cesty skutečně proběhly. Mezi přijatelné doklady patří například:
- Kniha jízd
- Servisní nebo technický protokol se stavem tachometru
- Potvrzení od zaměstnavatele o adrese pracoviště a odpracovaných dnech
- Výpisy z účtu nebo faktury za pohonné hmoty
Pokud si nejste jisti, zda na odpočet máte nárok, existuje na webu Skatteverket kalkulačka, do které zadáte své údaje a ihned zjistíte, zda podmínky splňujete.
Kontroly přibývají – ale poctivým se bát nemusí
Je nezbytné, aby všechny uváděné informace byly pravdivé. Úřad může požadovat doložení benzínových paragonů, počtu skutečně odpracovaných dní na pracovišti nebo přesné adresy zaměstnavatele. Skatteverket své kontrolní aktivity v posledních letech výrazně posílil.
V uplynulých letech bylo odhaleno a opraveno stále více nesprávně uplatněných cestovních odpočtů. Kdo podvádí, riskuje povinnost vrátit neoprávněně získané peníze. Kdo však daňové přiznání vyplní správně, nemá absolutně čeho se obávat. Máte-li na odpočet nárok, máte také plné právo ho uplatnit.
Letošní rok je zároveň posledním, kdy lze odečíst vše přesahující hranici 11 000 korun. Od příštího daňového přiznání se tato hranice zvýší na 15 000 korun.
Musíte si schovávat benzínové paragony?
Ne vždy. Odpočet se počítá na základě ujeté vzdálenosti, nikoli skutečně vynaložených nákladů na pohonné hmoty. Přesto musíte být schopni prokázat, že cesty skutečně proběhly a že splňujete podmínku časové úspory oproti hromadné dopravě.
