Některá auta jsou vůči rychlostním kamerám imunní
Určité kategorie vozidel dokážou projet rychlostní kamerou bez jediné pokuty. Existuje totiž několik právních a technických důvodů, proč policie jednoduše nemůže zakročit.
Švédské rychlostní kamery pořídí každý rok přes 300 000 fotografií řidičů překračujících povolenou rychlost. Jenže jen přibližně čtvrtina těchto snímků skutečně vede k udělení pokuty. „Část záběrů nelze vyšetřit a navíc narážíme na omezené kapacity," vysvětluje Sabina Enbäck z oddělení pro automatické měření rychlosti.
Které vozy procházejí bez postihu?
Existuje několik jasně definovaných skupin vozidel, jež jsou vůči bleskovým záběrům kamer prakticky nedotknutelné. Pojďme si je projít jednu po druhé.
Leasingová vozidla
Jakmile kamera zachytí přestupek, snímek putuje zašifrovaný na policejní oddělení pro automatické měření rychlosti. Tamní vyšetřovatelé ho porovnají s registrem řidičských průkazů a teprve poté zašlou oznámení podezřelé osobě. U aut patřících leasingovým společnostem to ale přináší zásadní komplikaci.
„Pokud je vozidlo registrováno na leasingovou firmu, policie nemá příliš možností. Může se obrátit na společnost, která auto dále pronajala jiné firmě," popisuje jeden ze zdrojů obeznámených s procesem. V praxi to znamená, že řidiči firemních a leasingových aut jsou mnohem méně ohroženi pokutou než běžní soukromí řidiči.
Vozidla registrovaná v zahraničí
Ve Švédsku nese odpovědnost za přestupek přímo řidič – nikoli majitel vozu, jak tomu bývá v jiných zemích. Pokud kamera zachytí zahraniční automobil, identita viníka je zpravidla nedohledatelná a snímek se zahazuje.
„Snímky k nám přicházejí za účelem identifikace řidiče. Porovnáváme je s registrem řidičských průkazů a dalšími doklady totožnosti. Jenže u zahraničního řidiče vyšetřování prostě vést nemůžeme," říká Lis Marie Svonni, vedoucí oddělení pro automatické měření rychlosti v Kiruně.
Motocykly a vozidla bez přední poznávací značky
Policejní vyšetřovatelé vždy zkoumají vlastníka vozidla a porovnávají záběry s registrem řidičských průkazů. Pokud vozidlo nemá přední registrační tabulku, celý proces se zastaví hned na začátku.
„K prošetření snímku musíme být schopni řidiče identifikovat," zdůrazňuje Lis Marie Svonni. Motocykly mají ze zákona poznávací značku pouze vzadu, takže jsou vůči rychlostním kamerám ze své podstaty imunní.
Diplomatická vozidla a policejní auta
Policisté jedoucí na výjezd se do záběrů kamer dostávají poměrně často. Pokud nejde o skutečný zásah, musí své jednání podrobně vysvětlovat – případ se ovšem nepředává běžnému oddělení pro automatické měření, ale dál.
„Případ postoupíme oddělení pro zvláštní vyšetřování. Jde o nezávislou složku v rámci policejního sboru, která se zabývá podezřením ze spáchání trestného činu mimo jiné policisty, studenty policejní školy, soudci nebo státními zástupci," vysvětluje Svonni.
Diplomatická vozidla požívají imunity, takže případný záběr se automaticky maže. Taková situace nastala například tehdy, když byl zachycen diplomat jedoucí v zóně s omezením 60 km/h rychlostí 70 km/h. Policie s tímto snímkem nemohla absolutně nic dělat. „Pokud nemůžeme identifikovat řidiče vozidla, předběžné šetření se zastavuje," potvrzuje Lis Marie Svonni.
Jak rychlostní kamery fungují?
- Přibližně 100 metrů před kamerou začíná radar měřit rychlost projíždějících vozidel.
- Pokud řidič překročí povolenou rychlost o šest nebo více kilometrů za hodinu, kamera v rychlém sledu pořídí dva snímky.
- Systém porovná polohu vozu na bílých čarách v obou záběrech a na základě ujeté vzdálenosti přesně vypočítá skutečnou rychlost.
- Snímky jsou odeslány na policejní oddělení pro automatické měření rychlosti v Kiruně k dalšímu prošetření. Tamní vyšetřovatelé je porovnají s registrem řidičských průkazů a majiteli vozu zašlou příslušné dokumenty.
