Dvě téměř identická SUV, obrovský rozdíl v daních
Dvě téměř totožná SUV od Volva – a přitom propastný rozdíl v daňové zátěži. Ten, kdo zvolí „špatné" palivo, platí každý rok navíc tisíce korun jen na daních.
Vezměte dvě auta stejné velikosti, stejného využití, stejné značky – jenže naprosto odlišného zdanění. Porovnali jsme Volvo XC40 B3 mild hybrid a plně elektrické Volvo EX40, oba v modelovém roce 2026. Rozdíl není zanedbatelný. Jde o tisíce korun ročně. Zaměřili jsme se především na daně spojené s provozem vozidla, ale zahrnuli jsme i jednu často přehlíženou položku – DPH zahrnutou v pořizovací ceně.
Výchozí podmínky srovnání
Výpočty vycházejí z předpokladu 15 000 km za rok, ceny benzinu 19 švédských korun za litr a ceny elektřiny 2,5 švédské koruny za kWh při domácím nabíjení. XC40 B3 je benzinový mild hybrid – má malý elektromotor, který pomáhá při akceleraci, ale v základu jezdí na benzin. Jeho spotřeba činí 6,7 litrů na 100 kilometrů.
EX40 je čistě elektrický a podle normy WLTP dojede přibližně 570 km na jedno nabití. Jeho energetická spotřeba dosahuje 16,8 kWh na 100 kilometrů. Technicky si jsou si obě auta překvapivě podobná – daňově však žijí v úplně jiném světě.
Kolik zaplatíte na daních – rok po roce
U XC40 tvoří daně zhruba polovinu ceny každého litru benzinu. Při 15 000 km ročně to znamená přibližně 9 500 korun jen na palivové dani. K tomu přichází tzv. malus – zvýšená silniční daň 9 274 korun ročně platná po dobu prvních tří let. Celkově tedy v prvních třech letech odvedete státu přes 18 800 korun ročně.
U EX40 vypadá situace zásadně jinak. Elektřina je také zdaněna, ale podstatně méně. Při domácím nabíjení vychází daňová složka na přibližně 2 200 korun ročně. Připočtete-li silniční daň 360 korun, dostanete se na celkových zhruba 2 500 korun za rok. Rozdíl je okamžitě zřejmý. Přepočteno na tři roky činí tento rozdíl těsně pod 49 000 korun.
Přehled daní rok po roku
| Typ daně | XC40 B3 (benzin) | EX40 (elektřina) | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| DPH (při koupi) | ≈ 86 000 Kč* | ≈ 116 000 Kč* | 30 000 Kč* |
| Roky 1–3 (ročně) | 18 824 Kč (9 550 palivo + 9 274 silniční daň) | 2 560 Kč (2 200 elektřina + 360 silniční daň) | 16 264 Kč/rok |
| Od 4. roku (ročně) | 10 812 Kč (9 550 + 1 262) | 2 560 Kč (2 200 + 360) | 8 252 Kč/rok |
*Částky jsou původně ve švédských korunách a vycházejí z cen vozidel na švédském trhu.
DPH z pořizovací ceny: zapomenutá položka
Celkový obraz se trochu změní, jakmile přidáme do rovnice DPH z nákupní ceny. Ze základní ceny XC40 430 000 švédských korun připadá na DPH přibližně 86 000 korun. EX40 stojí od 579 900 švédských korun a jeho DPH dosahuje zhruba 116 000 korun. Elektrické auto tak přináší při koupi o přibližně 30 000 korun vyšší DPH. Rozloženo na tři roky vychází tento rozdíl na zhruba 10 000 korun ročně.
Když tuto částku přičteme k provozní daňové zátěži, mezera se zmenší – ale nezmizí. Benzinové auto je stále prokazatelně zdaňováno tvrději. I po započtení DPH z pořizovací ceny si elektrické vozidlo zachovává výhodu přibližně 6 000 korun ročně během prvních tří let. Po uplynutí tří let, kdy malus odpadá, se rozdíl dále snižuje, nicméně elektromobil si stále udržuje výrazný náskok.
Co ten rozdíl ve skutečnosti způsobuje
Klíčovým faktorem není jen silniční daň, ale způsob, jakým je zdaněno samotné palivo. U benzinu tvoří daně velkou část jeho ceny – a navíc se na tyto daně vztahuje ještě DPH, takže v praxi platíte daň z daně. Elektřina je zdaněna také, ale výrazně méně, zejména při domácím nabíjení, které většina majitelů elektromobilů využívá nejčastěji.
Dvě podobná auta, zcela odlišné náklady odváděné státu. A ten rozdíl se průběžně načítá s každým ujetým kilometrem.
