Příděly benzinu a nafty už nejsou jen sci-fi
Přídělový systém na benzin a naftu přestal být ve Švédsku pouhou teorií. Dnes cena nafty vyskočila na 24 švédských korun a benzin překročil hranici 19 korun za litr. „Příděly jsou nástrojem, ale leží úplně na dně nástrojového kufru," říká Ola Westberg, tiskový mluvčí Energetické agentury.
Varování přišlo minulý týden
Švédská Energetická agentura vydala minulý týden varování pro obyvatele země. Konflikt na Blízkém východě se protahuje a každým dnem se situace komplikuje. V pondělí zdražila nafta na velkých čerpacích stanicích na 24 korun a benzin přesáhl 19 korun za litr.
— Je těžké situaci hodnotit. Pokud by konflikt skončil za pár dní, možná nebudou potřeba žádná opatření. Pokud se ale protáhne, může se trh s ropou a pohonnými hmotami dostat pod silný tlak, vysvětluje Ola Westberg.
Příděly jsou poslední možností
Mnoho Švédů se obává, že přídělový systém klepe na dveře. Takové opatření by tvrdě zasáhlo celou společnost. Úřady ale budou nejprve hledat všechny alternativy, než k něčemu takovému přistoupí.
— Příděly jsou sice nástrojem, ale leží úplně na dně nástrojového kufru. Předtím existuje možnost spustit informační kampaně tlumící spotřebu nebo zvážit upřednostnění určitých produktů a skupin uživatelů — ale ani tam jsme zatím nedospěli, říká Westberg.
Klíčová námořní úžina a dopad na Evropu
Přibližně 20 procent světové ropy prochází strategicky citlivou Hormuzskou úžinou. Írán ukázal svou sílu tím, že tuto námořní trasu uzavřel. Švédsko a Evropa přitom nejsou zasaženy nejhůře.
— V tuto chvíli Švédsko žádný nedostatek pohonných hmot nezažívá. Globální ceny nás sice ovlivňují, ale nejsme tak zranitelní jako například asijské země, které jsou na blízkovýchodní ropě daleko závislejší, dodává Ola Westberg.
I po konci konfliktu bude trvat návrat k normálu
Mnozí doufají, že válka brzy skončí a ceny se vrátí na úroveň z loňských Vánoc. Energetická agentura ale přináší nepříjemné zprávy.
— I kdyby konflikt skončil hned teď, může trvat dlouho, než se trhy vzpamatují. Lodní přeprava byla přesměrována kolem Afriky, což způsobuje zpoždění a prodlužuje dobu dodávek, vysvětluje Westberg.
Odborník varuje: Situace připomíná krizi ze Suezu
Mattias Goldmann, ředitel klimatické organizace 2030-sekretariatet, se domnívá, že stojíme před krizí srovnatelnou se Suezskou krizí z roku 1956 nebo s přídělovým hospodářstvím z počátku 70. let. A chyba leží podle něj na bedrech politiků.
— Opatření, která navrhuje Mezinárodní energetická agentura pro rychlé snížení spotřeby, politici zjevně neberou vážně. Málokterá vláda strká hlavu do písku tak výrazně jako ta švédská — snižování daní z fosilních paliv situaci ještě zhoršuje. Zároveň jen málo zemí aktivně podporuje práci na dálku, hromadnou dopravu nebo cyklistiku, jak IEA doporučuje, říká Goldmann.
Švédsko má zásoby na 90 dní
Energetická agentura informuje vládu o vývoji situace každý den. Švédsko disponuje strategickou rezervou ropy, která by měla vystačit na 90 dní. Zastánci elektromobilů mezitím situaci využívají jako argument pro urychlení přechodu na bezemisní dopravu.
— V organizaci 2030 chceme, aby tržní cenový signál dorazil přímo ke spotřebitelům. Ropa je drahá a nespolehlivá — proto by mělo být snazší a atraktivnější přejít na elektropohon, obnovitelné zdroje nebo jiné udržitelné formy mobility. Pokud politika jednostranně nadržuje fosilním palivům, jsou případné příděly její chybou — a mohou přijít velmi brzy, uzavírá Mattias Goldmann.
