Trafikverket se zdvojnásobil – ale peníze na infrastrukturu stále chybí

Trafikverket se za patnáct let stal dvakrát větší institucí – jenže čím dál víc peněz končí jinde než na opravách a stavbách silnic. Průměrné švédské infrastrukturní projekty překračují svůj rozpočet o 76 procent. „Přidáváme peníze, ale nedostáváme víc infrastruktury," varuje Carl Bergkvist ze Stockholmské obchodní komory.

Švédská vláda plánuje historicky rozsáhlé investice ve výši 1 200 miliard korun do silnic a železnic v nadcházejících letech. Jenže právě teď přichází na světlo znepokojivá zpráva o tom, že Trafikverket funguje čím dál méně efektivně. Studie s názvem „Lepší řízení, lepší infrastruktura" odhaluje, že peníze nestačí, přestože příspěvky od roku 2010 vzrostly na dvojnásobek.

Za patnáct let narostl počet zaměstnanců Trafikverket z 6 000 na 11 000. Přesto objem investic a údržby na jednoho pracovníka klesl o 18 procent. Více lidí, méně výsledků – a to je jen část problému.

Projekty zdražují dřív, než první rýč vnikne do země

Průměrné překročení rozpočtu o 76 procent není žádná drobnost. V praxi to znamená, že dnes dostaneme za každou investovanou korunu o pětinu méně infrastruktury než před patnácti lety – po zohlednění inflace. Podle zmíněné studie přitom největší náklady narůstají ještě v přípravné fázi, dlouho před zahájením samotné stavby.

Příčinou jsou pozdní změny v plánovacím procesu, neustále rostoucí požadavky a vnitřní byrokratická zátěž, která se stala pro úřad neúnosnou. „Je naprosto zřejmé, že současný model nefunguje tak, jak má. Když Trafikverket roste a zároveň klesá jeho efektivita, nejde jen o investiční problém – jde o problém samotné realizace," říká Carl Bergkvist, ředitel hospodářské politiky Stockholmské obchodní komory.

Inspirace z Norska: Státní firma místo monopolu

Vláda už začala hledat alternativy. V prosinci 2025 byla zveřejněna vládní studie (SOU 2025:120), která navrhuje, aby vybrané projekty převzala státní společnost. Inspirací je norský model Nye Veier, který prokázal výrazně vyšší efektivitu. Záměrem je prolomit monopol Trafikverket a vytvořit organizaci fungující spíše jako soukromý podnik.

Stockholmská obchodní komora tento návrh vítá, ale upozorňuje, že pouhá změna loga nestačí. „Nestačí přesunout projekty, pokud si s sebou vezmete stejný způsob práce. Musíme se odvážit vyzkoušet modely, kde jeden subjekt zodpovídá za financování, výstavbu i provoz zároveň. Jen tak vzniknou skutečné pobídky k dlouhodobému udržení nákladů," vysvětluje Niclas Hvalgren, poradce pro politiku v obchodní komoře.

Švédsko potřebuje lepší řízení, ne jen větší rozpočty

Stockholmská obchodní komora volá po zásadní reformě systému, který má obrovské investice do infrastruktury řídit. Situace je vážná a vláda má nyní příležitost jednat.

„Švédsko nepotřebuje jen větší rozpočty. Potřebujeme lepší řízení, ostřejší priority a více cest, jak projekty skutečně dotáhnout do konce. Vláda má teď šanci napravit systém, který je příliš drahý, příliš pomalý a naprosto neefektivní," uzavírá Carl Bergkvist.

Klíčová fakta ze studie „Lepší řízení, lepší infrastruktura"

Zaměstnanci: Počet vzrostl z 6 000 na 11 000 od roku 2010.
Efektivita: Investice na jednoho zaměstnance klesly o 18 %.
Překračování rozpočtů: Průměrný projekt zdraží o 76 % oproti původnímu odhadu.
Méně za více peněz: Za každou korunu dostaneme dnes o 25 % méně silnic a železnic než v roce 2010.
Byrokracie: Podíl výdajů na samotnou správu vzrostl ze 17 % na 21 %.