Proč je HVO100 tak extrémně drahé – přestože neobsahuje žádnou ropu

Ceny pohonných hmot vystřelily do výšin kvůli válce na Blízkém východě. Nejhůře je na tom nafta, která zdražila výrazně více než benzín. V nejhorším období stál litr téměř 25 korun. Odborníci nyní vysvětlují, proč je na tom HVO100 ještě hůře.

„Nafta je ovlivněna více než benzín proto, že evropský trh má lepší zásobování benzínem než naftou. Svou roli sehrálo také oslabení koruny vůči dolaru," vysvětluje Viktor Gunnarsson.

Zdálo by se, že tato situace představuje ideální příležitost pro nové palivo HVO100. Do moderních dieselových motorů ho lze natankovat stejně dobře jako klasickou naftu.

„HVO100 má téměř identické parametry jako nafta, environmentální třída 1. Liší se však hustotou," říká Magnus Lindgren, odborník na pohonné hmoty ze Správy dopravní infrastruktury.

Promeškaná příležitost

Ve vlnách mezinárodní palivové krize by HVO100 mohlo vystoupit jako zachránce. Jenže jeho cena přesahuje 30 korun za litr. Řada lidí se ptá, proč je tak drahé, když neobsahuje drahou ropu.

„Obecně platí, že nafta a HVO100 jsou pro většinu moderních motorů prakticky dokonalými substituty, což znamená, že jsou navzájem snadno zaměnitelné," vysvětluje Viktor Gunnarsson.

Klasická nafta táhne HVO100 s sebou vzhůru. „Jejich tržní ceny se proto pohybují společně. Cena nafty vzrostla v důsledku války v Íránu – a s ní stoupla i cena HVO," dodává Gunnarsson.

Souhlasí s ním i jeden z předních švédských propagátorů elektromobility. „Odpověď spočívá v nabídce a poptávce: když fosilní nafta výrazně zdraží, roste poptávka po HVO a s ní i jeho cena," říká Mattias Goldmann, generální ředitel sekretariátu 2030.

Proč je HVO100 tak drahé

Goldmann dále vysvětluje: „Výroba sice roste, ale zejména na trzích se speciálními požadavky едва pokrývá zvýšenou poptávku. Celá EU blokuje všechny deriváty palmového oleje a Švédsko a Skandinávie navíc potřebují HVO s dobrými vlastnostmi za nízkých teplot."

Běžní řidiči volí klasickou naftu

Ze švédských čerpacích stanic přicházejí zprávy, že zákazníci HVO100 odmítají – přestože produkuje jen minimální množství CO₂.

„HVO100 tankují jen firmy a obce, které musí sledovat svou uhlíkovou stopu. Běžní lidé to považují za příliš drahé," říká Nora Johnsson z čerpací stanice Oljeshejkerna Johnsson v Alvestě.

Ekonom Claes Hemberg je přesvědčen, že bychom se měli zbavit závislosti na fosilních palivech. Krize na Blízkém východě je toho důkazem.

„Elektřinu si můžeme vyrábět sami – solární panely na střeše a doma tankujete zdarma. HVO ani naftu si doma nikdy nevyrobíte. Je dobré zpracovávat odpad, ale nikdy to nebude levné," říká Hemberg.

Do budoucna věří, že běžní lidé budou jezdit na elektřinu. „Tanky a záchranné složky budou jezdit na HVO – v lese přece nelze nabíjet."

Ropné společnosti analýzu odborníků potvrzují. „HVO100 není ovlivněno cenou ropy, ale jde o globální trh, kde poptávka roste rychleji než produkce," říká Lisen Garback ze společnosti St1.

Proč cena HVO100 nekontrolovaně roste

Suroviny jsou drahé. Vstupní materiály používané při výrobě – živočišné tuky, rostlinné oleje a použitý kuchyňský olej – jsou omezené a jejich ceny prudce vzrostly. Cena HVO je z velké části tažena právě trhem se surovinami.
Poptávka v Evropě i USA roste mnohem rychleji než nabídka. Německo, USA a Kanada nakupují velké objemy HVO a obnovitelné nafty, což globálně tlačí ceny vzhůru.
Výrobní kapacity jsou stále omezené. HVO je dražší na výrobu než fosilní nafta a kapacity rafinérií zdaleka nestačí pokrýt poptávku.
Globální klimatické závazky cenu dále zvyšují. Evropská směrnice RED III a americký systém LCFS vytvářejí silnou poptávku řízenou regulací, takže výrobci HVO prodávají na trzích, které platí nejvíce.