Jaro je tady – a s ním přichází jedna velmi častá chyba
Jaro konečně dorazilo a zahradníci po celé zemi setřásají zimní únavu a míří na své záhony. Je čas zasít semínka chladnomilných plodin. Jenže právě v tuto roční dobu vídám stále stejnou chybu – ať už u začátečníků, nebo zkušených zahradníků.
Řeknu to takhle: za měsíc bude spousta lidí zoufale přemýšlet, co počít s hromadou ředkviček. Někdo jiný bude mít v květnu plné zuby salátů a bude se divit, jak se to mohlo stát.
U většiny chladnomilných plodin je načasování naprosto klíčové.
Sama jsem se tohoto zlozvyku dlouho nemohla zbavit – a vím, že nejsem sama. Po celé zimě čekání jsem vyběhla na zahradu a zasela všechny ředkvičky, veškerý salát, všechnu řepu, všechen špenát najednou. Prostě jsem byla tak šťastná, že jsem zase venku a hrabu se v hlíně.
Přitom jsem naprosto zapomínala, že za pár týdnů budu mít přebytek čerstvé zeleniny, kterou bude potřeba spotřebovat okamžitě. Vzrůstající teploty, delší dny a prázdné záhony toužící být naplněny – to všechno mi vymazalo z hlavy základní pravidla péče o úrodu.
Halo, postupné setí přece existuje. Pamatuješ? Zjevně ne.
Berte tento článek jako osobní upozornění: nezahrabejte se letos v salátě a sázejte chladnomilné plodiny s rozumem.
Proč má postupné setí na jarní zahradě smysl
Zamyslíte-li se nad tím, mnoho nejoblíbenějších jarních zelenin se prakticky nedá konzervovat. Řada z nich vydrží čerstvá jen pár dní po sklizni. Salát, díváme se na tebe. Právě proto dává postupné setí při plánování jarní zahrady naprostý smysl.
Pokud jste noví zahradníci: postupné setí znamená rozložení výsevu tak, aby vám úroda nedozrála celá najednou.
Vezměme si jako příklad salát. Při setí salátu na záhon zasejte jen tolik, kolik jste schopni rozumně spotřebovat. Berte v potaz, jak rychle salát roste a jak brzy může vzejít do semene, jakmile přijdou teplejší dny. Zasejte dostatečné množství, poté počkejte dva až tři týdny a zasejte znovu.
Rozložením výsevu rozložíte i sklizeň. Nevznikne vám přebytečná hromada čerstvé zeleniny, která se zkazí dříve, než ji stačíte spotřebovat.
Pomůže vám, když budete vědět, k čemu každou zeleninu využijete.
Zůstaňme u salátu – potřebujete ho jen na občasný sendvič nebo salát? Nebo plánujete jíst salát ke každému jídlu? Máte velkou rodinu nebo rádi pořádáte hostiny? Právě tyto úvahy vám pomohou naplánovat, kolik každé plodiny budete potřebovat do doby, než bude připravena další výsevní dávka.
Teď, když chápete, o co nám jde, pojďme se podívat na konkrétní chladnomilné zeleniny, u kterých tato metoda setí dává největší smysl.
Které jarní plodiny sít postupně a jak často
Sějte každé 2–3 týdny:
- Salát a mesclun – vzejde do semene, jakmile přijde letní vedro, takže postupné setí je zcela na místě. Mimochodem, právě proto patří salát mezi zeleniny, které se nevyplatí předpěstovávat doma – přesazování sazenic se totiž špatně rozplánuje do etap.
- Špenát – špenát vzejde do semene ještě rychleji než salát. Klíčem k nepřetržité sklizni jsou menší dávky sáté po delší dobu.
- Rukola
- Ředkvičky – ředkvičky rostou velmi rychle. Podle toho, jak moc je máte rádi, bych doporučila spíše výsev každé dva týdny.
- Jarní cibulka
- Hrách
- Hořčice
- Kadeřávek / kapusta – střídat výsev má smysl jen tehdy, pokud preferujete jemné mladé lístky před plně vzrostlou rostlinou.
Sějte každé 3–4 týdny:
- Koriandr – koriandr vzejde do semene, jen se na něj špatně podíváte, proto ho sějte často. Ledaže by vám jeho chuť připomínala mýdlo – pak samozřejmě nemusíte.
- Kopr
- Červená řepa – řepa roste déle, takže rozložení výsevu dává smysl. Navíc menší řepa bývá křehčí a sladší než ta velká. Častější sklizeň mladých hlíz vám zajistí chutnější výsledek. Nové výsevy můžete pokračovat po celou zahrádkářskou sezonu.
- Pak choi
Kdy se postupného setí vzdát a vsadit na jednu velkou sklizeň
Dobře, možná nechcete mít sto ředkviček najednou. Ale existuje několik chladnomilných plodin, ze kterých lze připravit skvělé nakládané zeleniny nebo je uchovat mrazením či zavařováním. V takovém případě naopak chceme jednu velkou úrodu. Nebo alespoň několik menších dávek na čerstvou spotřebu a jednu větší dávku určenou ke konzervaci.
Špenát
Mražený špenát je u nás doma velmi oblíbený a mrazí se výborně. Hodí se do smoothies, polévek, omelet, quiche a mnoha dalších pokrmů. Špenát ale vzejde do semene při sebemenším náznaku tepla, proto zasévám jednu velkou dávku hned, jakmile je půda připravena k obdělávání na jaře.
V tuto chvíli mám celý vyvýšený záhon vysazený výhradně špenátem. Jakmile ho celý sklidím a zamrazím, záhon se uvolní pro teplomilné plodiny.
Hrách
Hrách je další jarní plodina, kterou možná budete chtít konzervovat – mrazením nebo tlakovým zavařováním. Mám vzpomínky na tátu, který mě neustále odháněl od hrachových lusků, aby mu toho dost zbylo na zavařování. Čím víc jsem snědla přímo z keřů, tím méně jsem musela pomáhat s loupáním.
Pokud plánujete hrách konzervovat, zasejte jednu velkou dávku co nejdříve, jakmile to půda dovolí.
Ředkvičky
Vím, právě jsem říkala, že nikdo nechce sto ředkviček najednou. Jenže ze ředkviček lze připravit fantastické rychlonakládané zeleniny nebo výborné laktofermentované okurky. V takovém případě budete chtít zasít podstatně větší dávku, než byste seli pro čerstvou spotřebu.
Červená řepa
Červená řepa patří k mým nejoblíbenějším zelenám na nakládání, zejména ta mladá malá. Určitě se vyplatí zasít jednu dávku výhradně určenou k zavařování nebo nakládání do nálevu.
Japonská tuřín
Tyto malé bílé tuříny jsou skvělými kandidáty na rychlé nakládání. Navíc se velmi dobře mrazí, takže jsou vhodné i pro větší dávku určenou ke skladování.
Plánujte dopředu – a jarní zahrada vás odmění
Postupné setí není nic jiného než přemýšlení o tom, k čemu celou tu čerstvou jarní zeleninu vlastně využijete, a odpovídající naplánování výsevu. Všichni jsme trpělivě (nebo méně trpělivě) čekali celou zimu na tento moment. Začněme správnou nohou.













