Snížení daně z paliva budí přehnané naděje — průmysl varuje
Snížení daně z paliva vytváří u lidí nerealistická očekávání. Přední oboroví hráči by místo toho raději viděli větší podporu elektromobility.
„Snížení daně z paliva vyvolává očekávání, která nejsou zdravá," říká Viktor Gunnarsson, odborník na pohonné hmoty ze švédské organizace Drivkraft Sverige.
Co chystá vláda od 1. května
Od 1. května dochází ve Švédsku ke snížení daně z paliva. Vláda chce čelit prudkému zdražování pohonných hmot — daň z nafty klesá o 40 haléřů a daň z benzínu o 1 korunu za litr. Snížení takzvané redukční povinnosti spolu s nižší palivovou daní jsou hlavní nástroje, jimiž chce vláda stlačit ceny pohonných hmot dolů.
Právě tato opatření však čelí kritice ze strany důležitých průmyslových hráčů. Oborová organizace Drivkraft Sverige před jejich důsledky výslovně varuje.
— Obě opatření jsou krátkodobá. Opakované politické kroky zaměřené na tlumení vysokých cen energií mohou vytvářet obraz budoucnosti, který není příznivý, upozorňuje Viktor Gunnarsson.
Vysoké ceny paliva dopadají na domácnosti tvrdě
Pro mnoho rodin jsou ceny pohonných hmot klíčovým faktorem rodinného rozpočtu. Gunnarsson nicméně zdůrazňuje, že organizace Drivkraft Sverige má pro tuto situaci pochopení.
— Chápeme, že globální situace velmi zatěžuje mnoho domácností i firem. Za těchto okolností upřednostňujeme snížení daně před snižováním redukční povinnosti, vysvětluje.
Výrobci automobilů se přidávají ke kritice
Stejný názor zastává i Mattias Bergman, výkonný ředitel organizace Mobility Sweden, která zastupuje výrobce automobilů působící ve Švédsku. Podle něj by politika měla lidi spíše motivovat k přechodu na elektromobily.
— Rozumíme snaze zmírnit dopady zdražování benzínu a nafty. Přesto si myslíme, že jde o promarněnou příležitost — lidem by šlo skutečně výrazně snížit náklady na palivo tím, že přejdou na elektromobil, říká Bergman.
Kritizuje také stávající dotační program pro elektromobily — podle něj nemá zdaleka takový efekt, jaký se od něj očekával.
— Podpora elektromobility je cílena na nízkopříjmové skupiny v řídce osídlených oblastech. Je to vítané pro danou skupinu, ale na celkovou elektrifikaci to nemá větší vliv, protože tito lidé kupují převážně ojetá auta, nikoli nová, vysvětluje Bergman.
Cena paliva jako nejsilnější motivátor ke změně
Také Drivkraft Sverige považuje cenu pohonných hmot za nejúčinnější páku, která lidi přiměje uvažovat o elektromobilu. Gunnarsson k tomu dodává:
— Cena paliva je důležitým signálem pro ty, kteří přemýšlejí o přechodu. Vzhledem k tomu, že globální situace je již delší dobu nestabilní, měla by politika prověřit alternativní opatření — taková, která by v případě potřeby chránila domácnosti a firmy, aniž by zároveň oslabovala motivaci přejít z fosilních paliv na bezemisní alternativy.
Čísla mluví jasně: elektromobil vychází mnohem levněji
Průmyslové organizace kombinují přístup „cukru i biče", aby Švédy přesvědčily k přechodu na elektropohon. Mattias Bergman to dokládá konkrétními čísly.
— Průměrné náklady na palivo pro osobní automobil se spalovacím motorem se dlouhodobě pohybují kolem deseti korun za deset kilometrů. U elektromobilu jsou to dvě až čtyři koruny za stejnou vzdálenost. Ceny pohonných hmot prostě nelze snížit na srovnatelnou úroveň — to je jednoduše nemožné. Pokud ale pomůžeme těm, kteří si elektrifikaci nemohou dovolit, aby k ní přešli rychleji, pomůžeme jim ušetřit na palivových nákladech mnohem více, uzavírá Bergman.
Příběh ze života: čtenářka z venkova píše o své situaci
Jeden ze čtenářů redakci napsal o své každodenní realitě:
— Žiji na venkově bez veřejné dopravy a auto prostě potřebuji. Jezdím na naftu a nejbližší obchod je dvacet kilometrů daleko. Pracovala jsem čtyřicet let, ale teď jsem invalidní důchodkyně. Když palivo tolik zdraží, je to pro mě opravdu velmi těžké, napsala čtenářka Carina.
